Prekarizovaná práce mezi zaměstnanci v ČR v letech 2008−2018

Martin Spurný

Abstrakt
Článek se zabývá prekarizovanou prací zaměstnanců v České republice v letech 2008 až 2018. Přichází s operacionalizací nejistého postavení na trhu práce, výchozím předpokladem při tom jsou  dva typy dle pracovně právní formy buď na smlouvu na dobu určitou, nebo na částečný úvazek. Tento koncept je v článku předběžně validizován v několika krocích (příjmové rozdíly, diferenciace  mezi profesemi, riziko nezaměstnanosti) na datech z Výběrového šetření pracovních sil (VŠPS). Výsledky ukazují, že prekarizovaní zaměstnanci mají příjem domácnosti přepočtený na osobu pod  hranicí příjmové chudoby. V dalším kroku jsou identifikována povolání s vyšším výskytem prekarizované práce jak v rámci hlavních tříd klasifikace povolání ISCO, tak i v jednotlivých povoláních.  Potvrzuje se, že jde především o profese s nižšími nároky na kvalifikaci – pomocní a nekvalifikovaní pracovníci (cca 9 %) a také pracovníci ve službách a prodeji (cca 4 %). Dále jsou prezentována  agregovaná data v časových řadách obou typů prekarizované práce přibližně od začátku finanční krize v roce 2008 až do roku 2018 a to v souvislosti s vývojem nezaměstnanosti. Na validitu  operacionalizace především na základě krátkých smluv (první typ) nepřímo poukazují i výsledky analýzy rizika nezaměstnanosti na panelové složce individuálních dat. Vyšší pravděpodobnost  nezaměstnanosti, a to i v rámci stejných profesních skupin (a při kontrole pohlaví a vzdělání), se vyskytuje u těch zaměstnanců, kteří v předchozím kvartále byli v nejistém zaměstnaneckém  postavení. Navržená operacionalizace nestabilní práce využitelná v sekundární analýze dat se ukazuje, ve srovnání s jinými přístupy, vhodným nástrojem pro výzkum jak samotných podmínek  nejistého postavení na trhu práce tak jejich dopadů na chování a smýšlení lidí.

Klíčová slova: prekarizovaná práce, trh práce, analýza panelových dat