(Ne)podmíněné sociální dávky prizmatem sociálních modelů

Jaroslav Vostatek

Abstrakt
Občanské iniciativy k zavedení nepodmíněného základního příjmu jsou podnětem k analýzám sociálních systémů. Řadu zajímavých poznatků přinesly studie Sapira a jeho následovníků, které lze shrnout do typologie sociálních modelů založené na dvou kritériích: efektivnosti a  spravedlnosti. Přínosem pro sociální politiku jsou i obdobně fundované sociální modely zejména Espinga-Andersena. Tyto typologie zahrnují celou škálu dávek sociálního zabezpečení. Naproti tomu konstrukt nepodmíněného/univerzálního základního příjmu vyzdvihuje význam  univerzálních peněžitých dávek jako protipólu podmíněných dávek, např. dávek sociální pomoci či dávek v nezaměstnanosti. Cílem příspěvku je zjištění prostoru pro uplatnění konstruktu nepodmíněného základního příjmu obecně a konkrétně v českých podmínkách. K tomu nám slouží  srovnávací analýza příslušných složek různých sociálních systémů: Velké Británie, Švýcarska, Německa, USA, Finska a Česka. Srozumitelnost a efektivita českého sociálního systému vyžaduje rozdělení českého „důchodového pojištění“ na vyšší univerzální důchod a na nižší pojistné  důchody, a naopak sloučení slevy na dani na děti a testovaných přídavků na děti do univerzálních přídavků na děti. Pracující ani nezaměstnaní univerzální přídavky nepotřebují.

Klíčová slova: nepodmíněný základní příjem, univerzální starobní důchod, přídavky na děti, daňové zvýhodnění na dítě, dávka v nezaměstnanosti