3.11.2021 
FÓRUM sociální politiky
odborný recenzovaný časopis
5/2021
Vážené čtenářky, vážení čtenáři,
stejně jako před rokem je i letošní říjnové číslo Fóra sociální politiky monotematické: zabývá se sociálně politickými dopady koronavirové pandemie. Vše nasvědčuje tomu, že její vývoj dá mnoho podnětů k monotematickému číslu o stejné problematice také příští rok.
[...]
S přáním inspirativního čtení říjnového čísla FSP
Petr Šafařík, šéfredaktor
Dopady pandemie covidu-19 na zaměstnanost osob starších 50 let v evropských zemích
Lenka Lakotová
Abstrakt
Článek se zabývá dopady pandemie covidu-19 na zaměstnanost osob ve věku nad 50 let v evropských zemích. K analýze jsou použita data z databáze SHARE. Jedná se o mikroekonomická panelová data získávaná dotazníky z výběrových šetření z let 2004 až 2020 (v 8 výzkumných vlnách). Dopady pandemie jsou zjišťovány s využitím regresní analýzy. Výsledky regresních modelů jsou dále ověřeny provedením analýzy dat z databáze Eurostat. Z výsledků analýzy vyplývá, že pandemie měla významný dopad na zaměstnanost. Nicméně negativní dopad na zaměstnanost starších osob byl nižší než dopad na mladší pracovníky. Z osob ve věku nad 50 let vychází největší pokles zaměstnanosti pro osoby ve věku 50−54 let, s rostoucím věkem se pokles zaměstnanosti v důsledku pandemie snižuje. Dále podle analýzy vychází v průměru pro evropské země nižší negativní dopad pandemie na zaměstnanost žen než na zaměstnanost mužů, statisticky významný je však tento efekt pouze pro osoby starší 55 let.
Klíčová slova: zaměstnanost, diskriminace, analýza panelových dat, pandemie koronaviru
The impact of the coronavirus pandemic on implementation of new occupational pension schemes in Poland
Marek Szczepański
Abstract
The aim of the article is to address the question of the impact the coronavirus pandemic (March 2020 to May 2021) has had on the level of participation in employee pension plans (PPK), and the role of other factors in this process. The research considers various groups of stakeholders as participants in the process of changes to the pension system, manifested by the introduction of PPKs in 2019−2021. The PPK programme, in contrast to the assumptions of its initiators (change leaders), has not yet become universal; to date, it covers just slightly more than a quarter of those eligible to participate (as of July 2021). This is due to a number of factors, some of which are independent of the stakeholders in the change management process − including a lack of trust in the pension system caused by the partial reversal of the pension reform introduced in Poland in 1999 and the global coronavirus crisis that commenced in March 2020.
Keywords: employee pension schemes, pension reform, social policy, coronavirus pandemic, Poland
Poskytování poradenské a sociální práce lidem bez domova s akcentem na jejich pracovní uplatnění
Helena Marešová − Marie Táborská − Noemi Roupcová
Abstrakt
Článek mapuje aktuální situaci lidí bez domova v ČR, kteří jsou zároveň klienty Úřadu práce ČR. Zaměřuje se na analýzu stávající situace v koordinaci činností vedoucích k uplatnění lidí bez domova na primárním či sekundárním trhu práce. Se vznikem Generálního ředitelství Úřadu práce ČR (ÚP ČR) byl významně změněn do té doby realizovaný systém koordinace a evaluace těchto činností a částečně se přiblížil systému, který je dlouhodobě uplatňován ve Spolkové republice Německo. Proto byla do článku zařazena krátká komparace obou systémů, v níž jsou akcentovány zejména prvky nabízející možné příklady dobré praxe využitelné i v našich podmínkách. Výsledky komparace ukazují zejména deficity v oblasti organizačních a metodických pravidel a s nimi spojenou absenci funkčního modelu koordinace a evaluace realizovaných poradenských a sociálních služeb. Pro efektivní realizaci nástrojů a opatření aktivní politiky zaměstnanosti ve vztahu k lidem bez domova je nezbytné vyjasnit hranici a konkrétně vymezit kompetence v poskytování sociální práce mezi ÚP ČR a sociálními odbory místních samospráv.
Klíčová slova: osoba bez domova, sociální práce, sociální služby, úřad práce
Dopady pandemie na sólo rodiče − první výsledky výzkumu
Sylva Höhne
Článek představuje první výsledky projektu „Dopady pandemie Covid-19 na sólo rodiče“. Zjištěno bylo například to, že z hlediska sociálně-ekonomického postavení se propad v materiálním zajištění rodiny mnohem častěji dotkl sólo rodičů pracujících před pandemií jako osoby samostatně výdělečně činné (v porovnání se zaměstnanci) a také rodičů bez vysokoškolského vzdělání, jejichž pracovní podmínky nebyly z hlediska stability pracovních smluv či flexibility práce tak dobré jako u vysokoškoláků.
Laický soudce − historický relikt či funkční garant pracovněprávní ochrany?
Petr Frischmann
Článek se zabývá problematikou účasti laických přísedících v pracovněprávním soudnictví. Podle autora specifika pracovního práva účast laiků legitimizují, což dokládá i zahraniční zkušenost. Ke zvýšení funkčnosti a k potřebné generační obměně přísedících je však nezbytné posílení nezávislosti systémovými úpravami délky mandátu a mechanismu ustanovování do funkce. Spolu s těmito změnami má potenciál zvýšit kvalitu a funkčnost účasti přísedících v pracovněprávních sporech zejména vzdělávání a kvalitnější odměňování.
Nová vědecká éra? Od byrokratické komerce ke kreativitě ve veřejném zájmu
Jan Keller
Hrubec, Martin − Kopecký, Martin (eds.): Nová vědecká éra?: od byrokratické komerce ke kreativitě ve veřejném zájmu. (eds.). Praha: Epocha, 2021, 153 stran, ISBN 978-80-278-0029-2.
Recenze kladně hodnotí popis aktuální situace v oblasti bádání věd o společnosti a v oblasti věd humanitních. Určité rezervy spatřuje recenzent v odhalování hlubších příčin současného stavu, kdy je bádání ve zmíněných oblastech podrobeno dvojjedinému tlaku komercionalizace a byrokratizace. Určitou skepsi pak Jan Keller vyjadřuje ohledně návrhů na řešení neutěšených poměrů. Vyslovuje přesvědčení, že kniha je příkladná nejen ve svých analýzách, ale také v míře bezmocnosti, s jakou badatelé v oblasti společenských věd na takto skvěle popsanou situaci reagují.
Česko versus budoucnost: Naše dnešní krize a jak z ní ven
Jan Mertl
Klimeš, David: Česko versus budoucnost: Naše dnešní krize a jak z ní ven. Praha: Vyšehrad, 202, 247 stran, ISBN 978-80-7601-333-9.
Recenzovaná publikace se věnuje aktuální problematice fungování českého státu třicet let po listopadové revoluci. Autor ukazuje, v čem spočívají hlavní problémy Česka jako země, která by sice mohla být na budoucnost dobře připravena, ale z určitých důvodů není. Věnuje se z pohledu novinářské zkušenosti klíčovým oblastem života v Česku a poukazuje na místa, kde se vyskytuje „zaseklý stát“. Publikaci lze doporučit čtenářům, kteří se chtějí čtivou formou dovědět, co brzdí současné Česko a kde jsou úzká místa, s nimiž mohou mít v nějaké formě osobní zkušenost, ale v této knize je najdou jasně popsaná a kriticky zhodnocená.