21.12.2021 
FÓRUM sociální politiky
odborný recenzovaný časopis
6/2021
Vážené čtenářky, vážení čtenáři,
blížíme se spolu k závěru druhého roku, který zásadně ovlivnila koronavirová pandemie. Také našemu časopisu přirozeně nastolila řadu závažných témat. Bude tomu tak i do budoucna.
[...]
S přáním příjemně prožitých vánočních svátků a všeho dobrého do nového roku
Petr Šafařík, šéfredaktor
Dynamický pohled na bezdětnost perspektivou kvalitativního longitudinálního výzkumu
Hana Hašková
Abstrakt
Perspektivou longitudinálního kvalitativního výzkumu článek přispívá k porozumění růstu bezdětnosti v ČR skrze zachycení zkušeností a identit bezdětných a osvětlení mechanismů, které vedou k dlouhodobému setrvávání v bezdětnosti či změnám reprodukčních identit a plánů. Výzkum vychází z analýzy zpravidla po 11−12 letech opakovaných problémově orientovaných rozhovorů s ženami a muži, kteří byli v 1. vlně rozhovorů bezdětní a buď preferovali trvalou bezdětnost, nebo byli ohledně rodičovství nerozhodnuti, nebo si rodičovství do budoucna přáli, ale zatím se cítili mladí, nebo rodičovství kvůli různým překážkám odkládali. V dlouhodobém horizontu se ukázaly jako stálé zejména bezdětné identity těch, kteří preferovali celoživotní bezdětnost nebo zůstávali ohledně rodičovství nerozhodnuti. Životní trajektorie respondentů/-ek odkládajících rodičovství zahrnovaly častěji tranzice do rodičovství nebo jiných identit bezdětných, včetně bezdětnosti nedobrovolné či trvalé, nezřídka v souvislosti s domino efektem událostí a vlivem propojených životů. Opakované rozhovory přinesly nové poznatky o vztazích mezi reprodukčními a partnerskými trajektoriemi a osvětlily, jakými způsoby dochází v dobrovolně bezdětných párech k udržování souznění s volbou bezdětnosti. Výsledky naznačují, že by měla rodinná politika při plném respektu k volbám trvalé bezdětnosti usnadňovat i cesty k rodičovství ve vyšším reprodukčním věku.
Klíčová slova: longitudinální kvalitativní výzkum, opakované rozhovory, bezdětnost, odkládání rodičovství, reprodukční plány, volba bezdětnosti
Strategie zaměstnavatelů v období pandemie covidu-19
Jiří Vyhlídal
Abstrakt
Článek nabízí pohled na strategie zaměstnavatelů v České republice bezprostředně před pandemií covidu-19 (v roce 2019) a v jejím průběhu (v roce 2020). V první části se věnuje propouštění a přijímání zaměstnanců v roce 2020 a předkládá srovnání této situace s rokem 2019. Ve druhé části je analyzována spolupráce zaměstnavatelů s úřadem práce zejména ohledně vnímání rizik při zaměstnávání osob doporučených úřadem práce a spolupráce na realizaci opatření souvisejících s pandemií covidu-19. Autor zjistil, že průměrný počet propuštěných zaměstnanců u jednotlivých kategorií zaměstnavatelů v roce 2020 oproti roku 2019 vzrostl, v některých kategoriích i o více než 50 %. Přesto nedošlo v roce 2020 k dramatickému nárůstu nezaměstnanosti. Významnou roli v tom sehrály jednotlivé režimy programu Antivirus.
Klíčová slova: zaměstnanost, Česká republika, koronavirová pandemie, úřad práce, program Antivirus
Podpora přípravy na partnerský a rodinný život lidí s mentálním postižením: připravenost sexuálních důvěrníků
Jana Bernoldová − Marija Zulić − Iva Strnadová − Kateřina Sedláková
Abstrakt
Cílem předkládaného výzkumu bylo analyzovat, jaký je pohled sexuálních důvěrníků na podporu přípravy na partnerský a rodinný život mladých lidí s mentálním postižením. Šest zúčastněných sexuálních důvěrníků zaujímalo respektující a otevřený postoj k sexualitě svých klientů. Pro práci se sexualitou a vztahy považovali důvěrníci za důležité zabezpečit organizaci a vybavit se kompetencemi. Otázka plánování rodičovství nebyla řešena na organizační úrovni a důvěrníci popisovali rozporuplné pocity vztahující se k případné podpoře klientů při řešení jejich touhy po dětech. Důvěrníci pociťovali společenský tlak směřující k prevenci početí klientů spojený s tématem plánování jejich rodičovství.
Klíčová slova: mentální postižení, sociální pracovníci, profesní příprava, plánování rodičovství, sexualita
Rozvoj sociálního projektu v měnících se podmínkách
Josef Horňáček
Článek představuje a hodnotí projekt „Barvy brněnského Bronxu“, který se odehrával v průběhu let 2017−2020 ve městě Brno v oblasti zasažené sociálním vyloučením. Projekt vycházel z teoretického předpokladu, že rozvoj komunitního života a kulturních aktivit zlepší kvalitu života v lokalitě. Kladl si za cíl posílit participaci cílové skupiny prostřednictvím kreativních aktivit realizovaných přímo v místních podmínkách. Článek zjišťuje, že aktivity projektu přinesly vyšší zapojení cílové skupiny do života sledované lokality.
Klíčová slova: projekt Barvy brněnského Bronxu, Brno, Česká republika, Romové, sociální vyloučení, sociální začleňování, participace.
Zpráva o konferenci Sociální politika 2021
Vladimír Barák
Zpráva představuje mezinárodní konferenci Sociální politika 2021, kterou uspořádala v Praze 25. listopadu 2021 Katedra hospodářské a sociální politiky NF VŠE. Akce se konala již potřetí. Tentokrát nesla podtitul Koronavirus jako impuls ke změnám.
Sociální solidární ekonomika
Jiří Silný − Karolína Silná
Článek seznamuje se vznikem a obsahem pojmu sociální solidární ekonomika a stručně představuje současné světové i české aktivity, které o sociální solidární ekonomice šíří povědomí. Autoři ji prezentují jako koncept schopný udržitelně zajišťovat základní potřeby a přispívat k sociální soudržnosti a ekologické odolnosti.
Malé je milé
Jan Keller
Schumacher, Ernst Friedrich: Malé je milé aneb aneb jak by vypadala ekonomie, které by záleželo na lidech. Kořeny: Praha 2021, 231 stran, ISBN 978-80-907974-1-3; 2. české vydání, přeložila a předmluvu k 2. vydání napsala Naďa Johanisová)
Článek připomíná knihu, v níž významný německobritský ekonom Ernst F. Schumacher v roce 1973 jako jeden z prvních poukázal na to, že na hluboké destabilizaci přírodního a klimatického systému má zásadní podíl ekonomický systém založený na neustálém zvyšování spotřeby a jednostranně upřednostňující soukromý zisk. Jan Keller porovnává tehdejší Schumacherovy návrhy řešení zmíněných problémů se současnou unijní Zelenou dohodou pro Evropu. Konstatuje, že Schumacherova stanoviska jsou obtížně slučitelná nejen s konkrétními opatřeními tzv. Zeleného údělu, ale i s celkovou filozofií Evropské unie.
Doba koronavirová
Jan Mertl
Honzák, Radkin a kol.: Doba koronavirová. Praha: Zeď, 2020, 305 stran, ISBN 978-80-907674-4-7.
Hodnocená publikace nabízí příspěvky, které se zabývají třemi zásadními dimenzemi koronavirové pandemie: medicínsko-virologickou, epidemiologickou / zdravotně-politickou a sociálně-ekonomickou. Za nejrelevantnější pokládá recenzent ta tvrzení a myšlenky, kde se daní odborníci vyjadřují k problému v rámci svého oboru; určitým problémem je pak syntéza těchto poznatků do kompromisů a praktického fungování medicíny i celé společnosti během šíření epidemie. Hodnocená kniha spíše staví jednotlivé přístupy a názory vedle sebe, neusiluje o jejich syntézu.
Základní příjem ve světě: argumenty, experimenty, dějiny
Michal Šoltés
Hrubec, Marek – Brabec, Martin – Minářová, Markéta: Základní příjem ve světě: argumenty, experimenty, dějiny. Praha: Epocha, 2021, 144 stran, ISBN 978-80-278-0.
Recenze poukazuje na nekritičnost autorů při popisu nepodmíněného základního příjmu. Původní text nerozvíjí důležité aspekty implementace nepodmíněného základního příjmu (NZP) do detailu a opomíjí otázku financování. Navzdory své neoblíbenosti mezi zastánci NZP je problematika jeho financování naprosto zásadní. Nejde pouze o otázku, z jakých daní by nepodmíněný základní příjem měl být financovaný, ale také o distribuční a distorzní vliv takových daní. Dosavadní pilotní a experimentální projekty jsou nedostatečné k pochopení a zobecnění dopadů zavedení nepodmíněného základního příjmu.