24.2.2022 
FÓRUM sociální politiky
odborný recenzovaný časopis
1/2022
Vážené čtenářky, vážení čtenáři,
vydání Fóra sociální politiky, které právě čtete, zahajuje již 16. ročník našeho odborného časopisu. Jak uvidíte ve dvou výzvách k zasílání příspěvků, na závěr tohoto ročníku bychom chtěli přinést dvě monotematická čísla. Již třetím rokem po sobě se chceme věnovat sociálně politickým dopadům koronavirové krize. A poprvé bychom se chtěli v monotematickém čísle zabývat mezinárodní komparací sociálních systémů. Mimo jiné by to mohl být zajímavý pandán k českému předsednictví v Radě Evropské unie v letošním druhém pololetí.
[...]
S přáním inspirativního čtení
Petr Šafařík, šéfredaktor
Role romské etnicity v procesu zprostředkování náhradní rodinné péče
Jana Barvíková − Jana Paloncyová
Abstrakt
Článek přináší dílčí výsledky výzkumu zaměřeného na proces zprostředkování náhradní rodinné péče v České republice, se zvláštním zřetelem k dětem romského etnika. Pracovníci orgánů sociálně-právní ochrany dětí krajských úřadů a obecních úřadů obcí s rozšířenou působností byli požádáni o kvalifikované odhady počtu dětí (celkově i zvlášť pro romské děti), kterým byla v roce 2020 nalezena náhradní rodina, a o sdílení svých zkušeností ohledně procesu zprostředkování náhradní rodinné péče. Z výsledků šetření vyplývá, že v roce 2020 byly přibližně dvě pětiny dětí v příslušné evidenci romského etnika. Podle kvalifikovaných odhadů pracovníků uvedených úřadů je podíl romských dětí, kterým je zprostředkována nějaká forma náhradní rodinné péče, nižší než u dětí většinového etnika. Důvodem je obecně nedostatek žadatelů, kteří by chtěli přijmout dítě do péče, z nich je navíc jen nepatrný podíl ochotný přijmout romské dítě. Důvodem jsou obavy žadatelů z nepřijetí romského dítěte nejbližším okolím a obecně většinovou společností, ale také obavy z reakcí jeho biologické rodiny a z kulturních odlišností.
Klíčová slova: romské etnikum, náhradní rodinná péče, orgán sociálně-právní ochrany dětí
Systém sociální ochrany rodin s dětmi v ČR v komparaci se systémy sociální ochrany rodin s dětmi ve vybraných evropských zemích
Dana Hobzová
Abstrakt
Článek přináší analýzu systémů sociální ochrany rodin s nezaopatřenými dětmi v devíti evropských zemích zařazených pro tento účel do skandinávského a kontinentálního modelu sociálního státu. Cílem je analyzovat podmínky nároku na hmotnou podporu rodin s dětmi v průběhu celého jejich životního cyklu − od období před narozením dítěte po emancipaci mladého dospělého. Autorka předkládá dvě hypotézy: česká úprava testovaného přídavku na dítě neodpovídá standardům platným ve sledovaných zemích a délka rodičovské dovolené přesahuje délku obvyklou ve sledovaných zemích. Obě hypotézy byly analýzou potvrzeny. Článek dále předkládá návrh alternativního modelu systému sociální ochrany rodin s dětmi inspirovaného švédským modelem − zahrnuje univerzální přídavek na dítě a garanci kratších pracovních úvazků.
Klíčová slova: rodinná politika, sociální politika, sociální ochrana, přídavek na dítě, rodičovský příspěvek, mateřský příspěvek
Co lze očekávat od základního příjmu? Sociální a civilizační změnu
Marek Hrubec − Martin Brabec
Text se snaží více a specificky artikulovat hlavní výkladové linie naší knihy Základní příjem ve světě: argumenty, experimenty, dějiny především v návaznosti na rozbory a reflexe, které v předchozích číslech časopisu Fórum sociální politiky provedli Jiří Silný, Jiří Mertl a Michal Šoltés. Článek se zabývá za prvé komparací teoretické a praktické perspektivy. Za druhé se věnuje koncepci a přístupům k základnímu příjmu. Za třetí se zaměřuje na různá hlediska jeho financování. Závěrem zdůrazňuje sociální změnu, kterou by základní příjem mohl přinést.
Sociálně politické a sociálně-ekonomické dopady unijní Zelené dohody pro Evropu
V prosinci 2019 představila Evropská komise Zelenou dohodu pro Evropu (European Green Deal), v níž se zavázala k dosažení klimatické neutrality do roku 2050. Do roku 2030 mají být čisté emise sníženy alespoň o 55 % ve srovnání s úrovněmi z roku 1990. V prosinci 2020 schválila Zelenou dohodu Evropská rada (tedy i tehdejší český premiér). V červenci 2021 Komise vydala balíček „Fit for 55“ − legislativní návrhy na transformaci hospodářství (zejména energetiky a dopravy) mající napomoci dosažení záměrů klimatické politiky do roku 2030. Má se tak stát mimo jiné rozšířením emisních povolenek do stavebnictví a zákazem prodeje nových aut se spalovacími motory od roku 2035. Poslanecká sněmovna Parlamentu ČR balíček „Fit for 55“ ve stanoveném termínu neprojednala. Senát ČR loni v listopadu − ve shodě s tehdejší vládou, tedy ještě kabinetem Andreje Babiše − vyslovil veto několika ze 13 návrhů balíčku „Fit for 55“. Takzvané odůvodněné stanovisko, které může vést k aktivaci unijního mechanismu žluté karty, senátoři schválili například vůči následujícím návrhům Komise: zdanění energetických produktů a elektřiny, zavádění infrastruktury pro alternativní paliva, zpřísnění výkonnostních norem pro emise CO2 pro nové osobní automobily a nová lehká užitková vozidla, podpora energie z obnovitelných zdrojů.
Podle českých senátorů jsou některé z návrhů Komise v rozporu se zásadou subsidiarity, podle níž se záležitosti mají řešit na úrovni členských států EU. Senát ČR si od Evropské komise vyžádal dopadovou studii, která má posoudit vliv chystaných unijních nařízení.
Časopis Fórum sociální politiky nyní přináší anketu na téma předpokládaných sociálních, sociálně politických a sociálně-ekonomických dopadů unijní Zelené dohody pro Evropu. Redakce oslovila řadu ekonomů, sociologů, politologů a dalších relevantních odborníků a odbornic. Snažili jsme se o pluralitu oborovou, světonázorovou i genderovou. Ta posledně jmenovaná se nakonec příliš nenaplnila, věříme nicméně, že články alespoň některých ekonomek atp., které se nyní pro různá zaneprázdnění omluvily, budeme moci přinést v dalších číslech. Ostatně to platí nejen o ženách. Nyní tedy předkládáme celkem 14 abecedně řazených anketních odpovědí a jsme připraveni se tématům sociálních, sociálně politických a sociálně-ekonomické dopadů unijní Zelené dohody pro Evropu věnovat i v dalších vydáních Fóra sociální politiky.
Další aktivity projektu MPSV Krajská rodinná politika
Jitka Chrtková − Jana Sládková Filipčíková
Článek popisuje projekt Ministerstva práce a sociálních věcí ČR „Koordinace opatření na podporu sladění pracovního a rodinného života na úrovni krajů“ (zkráceně „Krajská rodinná politika“). Projekt pokračuje s takovými aktivitami, jako jsou například pravidelná činnost regionálních platforem v krajích ČR či poskytování odborného poradenství cílovým skupinám. V květnu 2022 se bude v Praze konat mezinárodní závěrečná konference, na které dojde ke shrnutí dosavadních zkušeností s fungováním krajských poradců a bude reflektován aktuální stav v oblasti české regionální rodinné politiky.
Riziková společnost
Jan Keller
Beck, Ulrich: Riziková společnost: na cestě k jiné modernitě. Sociologické nakladatelství: Praha 2004, 431 stran, ISBN 80-86429-32-6.
Článek se zabývá základními tezemi obsaženými v dnes již klasické knize Ulricha Becka z roku 1986. Beckovy úvahy o produkci rizik, jejich charakteru a distribuci ve společnosti připomíná Jan Keller v souvislosti se současnou pandemií koronaviru. Nalézá řadu nepříjemných podobností mezi Beckovými analýzami a dnešní situací. V závěru připomíná Beckovu naději, že se lidé z opakujících se tragédií přece jen poučí.
Neznámá společnost
Martin Spurný
Recenzovaná kniha je složena z několika samostatných esejů. Jejich spojujícím prvkem je aktuální ukotvení v soudobé české debatě. Jedná se o velmi aktuální témata, například bezdomovectví, suburbanizace, klimatická změna nebo dezinformace. Jsou ilustrována především na současných českých příkladech. Autor pro jejich výklad využívá celou řadu konceptů z různých oblastí sociálních nebo humanitních věd a zasazuje je s ohledem na populárně naučný formát čtivě, krátce a výstižně do širších souvislostí.
Česká jízda
Jan Mertl
Recenzovaná publikace ukazuje, jak to chodí v devíti českých vesnicích a městečkách v současnosti a jaký to má dopad na veřejnou volbu. Autor knihy naznačuje, že mají řadu společných neuralgických bodů a současně, že řada problémů, které jsou na celostátní úrovni chápány jako aktuální a palčivé, na úrovni místní pociťována není nebo, což je častější, má transformovanou podobu, „destilovanou“ lokálními specifiky a prioritami. Recenzovanou publikaci lze doporučit čtenářům, kteří se zajímají o fungování českých municipalit „zespoda“, ale i těm, kteří jsou možná již trochu unaveni velkými, centrálními problémy a může pro ně být inspirativní zabývat se každodenní realitou na místní úrovni.