4.5.2022 
FÓRUM sociální politiky
odborný recenzovaný časopis
2/2022
Vážené čtenářky, vážení čtenáři,
s prodlužujícími se dny a rostoucími teplotami se zvětšuje také optimismus ohledně ústupu koronavirové pandemie. Snad Vás nerozladíme tím, že se i v tomto vydání Fóra sociální politiky zabýváme rovněž důsledky onoho závažného fenoménu.
Žijeme v neobyčejně křehké době, což můžeme doložit i ve vztahu k našemu časopisu: v jeho únorovém čísle jsme přinesli obsáhlou anketu o předpokládaných sociálních a sociálně-ekonomických dopadech Zelené dohody pro Evropu. Několik dní poté začala ruská agrese proti Ukrajině a následně také sankce a s těmito událostmi související jak nové vlny zdražování, tak úvahy o zásadních změnách energetické politiky. Pro jedny komentátory byl válkou na Ukrajině zničen také „Green Deal“, pro druhé se mu sankcemi dostalo nečekaně silného impulsu. Jaké sociální, sociálně-ekonomické a sociálně politické důsledky to bude mít, se určitě dočtete v příštích vydáních našeho časopisu.
[...]
S přáním inspirativního čtení
Petr Šafařík, šéfredaktor
Jednotné inkasní místo pro Česko
Jaroslav Vostatek
Abstrakt
Příspěvek nastiňuje zavedení jednotného inkasního místa v Česku, a to jen s minimem souvisejících reforem. Ukazuje cestu k dosažení výrazných úspor inkasních nákladů a administrativní zátěže zaměstnavatelů a OSVČ v horizontu jednoho roku. Takto by bylo možné ukončit inkaso zdravotního pojistného sedmi zdravotními pojišťovnami, které je dnes plně přerozdělováno podle úhradové vyhlášky ministerstva zdravotnictví. Česká správa sociálního zabezpečení by mohla bezodkladně převzít i inkaso pojistného za pojištění odpovědnosti zaměstnavatele za pracovní úrazy a nemoci z povolání, které je již tři desetiletí odváděno dvěma soukromými pojišťovnami do státního rozpočtu. Všechny pojistné platby zaměstnavatelů lze co nejdříve plně integrovat do jednoduchého příspěvku na sociální zabezpečení i proto, že se v českém sociálním zabezpečení výrazně potlačuje pojistný princip ekvivalence. Dvojí „pojistné“ platby zaměstnanců lze začlenit do daně z příjmů ze závislé činnosti, přitom navíc může odpadnout (zbytečná) druhá sazba daně. Toto vše by mohlo být realizováno bez významných redistribučních dopadů; největší změnou by v tomto směru bylo zrušení plateb zdravotního pojistného „osobami bez zdanitelných příjmů“ (polovina z nich toto pojistné stejně neplatí). Analogicky lze realizovat i první etapu zavedení jednotného inkasního místa OSVČ. V další etapě realizace jednotného inkasního místa by pak bylo (mohlo by být) inkaso příspěvku na sociální zabezpečení převedeno na finanční správu.
Klíčová slova: daň z příjmů; příspěvky na sociální zabezpečení; zdravotní pojištění; pojištění odpovědnosti za pracovní úrazy a nemoci z povolání; inkaso daní a pojistného
Determinanty životní spokojenosti a materiálních životních podmínek v prvním roce pandemie covidu-19
Sylva Höhne
Abstrakt
Článek se zabývá současnou materiální životní úrovní a životní spokojeností české populace a vlivem, který na ně měla koronavirová pandemie. Analýza využívá data pilotní studie výzkumu Současná česká rodina, který je součástí mezinárodního výzkumného programu Generations and Gender Programme. Materiální životní podmínky a celková životní spokojenost jsou spolu úzce provázány. Jsou přitom determinovány i dalšími faktory, především ekonomickým a sociálním zázemím, fyzickým a psychickým zdravím. Pandemie covidu-19 a související protiepidemická opatření značně (negativně) ovlivnila životy občanů ČR po materiální i nemateriální stránce. Mezi prosincem 2020 a dubnem 2021 klesla životní spokojenost a duševní pohoda populace ČR, zvláště pak mladých lidí do 30 let. Nepříznivě se v životní spokojenosti projevilo také zhoršení příjmové úrovně. Životní pohodu rodin s dětmi do 15 let snižovalo obtížnější slaďovaní pracovních a rodinných závazků v souvislosti se zajištěním péče o děti a s distančním vzděláváním dětí.
Klíčová slova: materiální životní podmínky, životní spokojenost, pandemie covid-19, kvantitativní výzkum, Česká republika
Regionálny sociálny dialóg na Slovensku − stav a vývoj z pohľadu jeho aktérov
Čambáliková Monika − Uhlerová Monika
Abstrakt
Článok sa zaoberá stavom a vývojom regionálneho sociálneho dialógu na Slovensku. Výskum sme vykonali prostredníctvom dotazníkového prieskumu a pološtandardizovaných rozhovorov s aktérmi a aktérkami regionálneho sociálneho dialógu. Získané dáta z výskumu v roku 2020 sme porovnávali s výsledkami analogického prieskumu z roku 1999. Výsledky poukazujú na pretrvávanie bariér, ktoré bránia jeho efektívnejšiemu fungovaniu: nízku úroveň občianskej participácie na miestnej a regionálnej úrovni; slabosť regionálnych štruktúr sociálneho partnerstva; oslabovanie pozície sociálnych partnerov (najmä odborov a domácich zamestnávate ov) a ich štruktúr v regiónoch; nejasné definovanie obsahu, aktérov, kompetencií, povinností, vzťahov, modelu výstavby a fungovania, financovania a manažovania regionálneho sociálneho dialógu a jeho vzťahu k centrálnej úrovni sociálneho dialógu; ako aj absenciu politickej vôle (vrátane volených predstavite ov samosprávnych krajov). Na druhej strane regionálny sociálny dialóg poskytuje sociálnym partnerom na Slovensku možnosť participácie na tvorbe a napĺňaní rôznych stratégií, rozvojových programov a projektov regionálneho rozvoja, ako aj príležitosť vyjadriť sa a obhajovať záujmy sociálnych skupín, ktoré reprezentujú.
Klíčová slova: Regionálny sociálny dialóg, dominantné témy a priority, možnosti a bariéry rozvoja, aktéri a aktérky sociálneho dialógu na Slovensku
První rok koronavirové pandemie a cena práce
(Slovinci, Poláci, Estonci nebo Litevci si za svou mzdu koupili více než Češi)
Jan Vlach
Článek se zabývá tím, jaký dopad měla koronavirová pandemie v roce 2020 na vývoj ceny práce, netto výdělek a výdaje na spotřebu v nových tržních ekonomikách EU (Bulharsko, Česká republika, Estonsko, Chorvatsko, Litva, Lotyšsko. Maďarsko, Polsko, Rumunsko, Slovinsko a Slovensko). Expanzivní fiskální a měnová politika umožnila v EU v prvním roce pandemie stabilizovat ekonomický potenciál při poklesu výkonu. Zaměstnanost v sektorech závislé a samostatně výděleční práce klesla minimálně. Autor konstatuje, že tradiční česká politika levné práce, restriktivní hospodářská politika v minulé krizi a manévry s měnovým kurzem přivedly konvergenční proces ke stagnaci. Česká ekonomika dosáhla oživení a následné konjunktury s ročním zpožděním oproti okolním státům − až v roce 2014. Růst české ceny práce se kvůli její rigiditě dostavil až od roku 2016. Zaostávání výdělků za vývojem v unijních emerging markets vedlo k relativnímu chudnutí českých zaměstnanců. Nástup koronavirové pandemie pouze potvrdil dlouhodobý trend.
Anketa o oddlužovací akci Milostivé léto
Od 28. října 2021 do 28. ledna 2022 proběhla v České republice oddlužovací akce Milostivé léto, která umožnila výhodné zbavení se exekuce dlužníkům veřejnoprávních subjektů (a některých soukromoprávních, které se k akci dobrovolně připojily). Současná vláda České republiky chystá na podzim 2022 druhou a prý konečnou etapu Milostivého léta.
Časopis Fórum sociální politiky přináší anketu, která respondentům nabídla možnost zhodnotit první fázi této oddlužovací akce a formulovat doporučení pro její pokračování nebo zasadit danou problematiku do širších sociálních, ekonomických a sociálně politických souvislostí. Redakce oslovila řadu sociologů, ekonomů, právníků a dalších relevantních aktérů. Předkládáme celkem 14 abecedně řazených anketních odpovědí a jsme připraveni se tématu věnovat i v dalších vydáních Fóra sociální politiky.
Nové policy briefs VÚPSV
Během letošního jara vydal VÚPSV několik dalších policy briefs. V této ediční řadě nabízí stručná shrnutí odborných poznatků a kvalifikovaná doporučení ohledně aktuálních témat sociální politiky.
Logika cti
Jan Keller
Philippe d´Iribarne: La logique de l´honneur. Gestion des entreprises et traditions nationales. Paris: Seuil 1989.
Článek pojednává o studii z oblasti práce a organizace firem, o knize v mnoha ohledech netypické a v jistém smyslu přelomové. Francouzský antropolog a ekonom Philippe d´Iribarne v ní v roce 1989 analyzoval vliv kultury a historie tří zemí na mentalitu pracovníků a na firemní prostředí. Ve všech třech analyzovaných případech se specifickým způsobem prolíná modernita s tradicí. Ve Spojených státech vychází bezmezná úcta ke kontraktu ze silné náboženské tradice. Ve Francii koexistuje moderní vztah k technické kompetentnosti s přesvědčením, že každý má svou stavovskou čest. V Nizozemí moderní způsoby vyjednávání vyrůstají z tradiční ochoty hledat konsenzus mezi odlišnými zájmovými skupinami.
Naše budoucnost je lokální
Jan Bittner
Norberg-Hodge, Helena: Naše budoucnost je lokální: kroky na cestě k ekonomice štěstí. Praha: PeopleComm, 2021, 159 stran, ISBN 978-80-87917-72-5.
Recenzovaná kniha staví na kritice ekonomické globalizace, proti které nabízí vlastní pozitivní vizi: lokalizaci. Téma obratu světové ekonomiky ke stabilním a udržitelným lokálním ekonomikám se objevovalo již v reakci na klimatickou krizi, ale s příchodem pandemie či války na Ukrajině získalo na aktuálnosti. Svým nekritickým přístupem kniha bohužel nevyužívá svého potenciálu. Černobílé vyobrazení po všech stránkách škodlivé současné globální ekonomiky a naopak idealizované „ekonomiky štěstí“ inspirované tradičními kulturami ani zvolená forma krátkých a spíše nahodilých kapitol čtenáře o pravdivosti svého názvu nepřesvědčí.
Covid-19: velký reset
Jan Mertl
Schwab, Klaus − Malleret, Thierry: Covid-19: velký reset. Brno: Riva Publishing, 2021, 274 stran, ISBN 978-80-908322-2-0.
Recenzovaná kniha se věnuje možným dopadům pandemie covidu-19 na světovou ekonomiku. Pojímá covid-19 jako externí šok a zamýšlí se nad tím, jaké důsledky takový šok může mít a k jakým socioekonomickým změnám to může vést. To je na jedné straně zajímavé a důležité, na druhé straně takovým šokem může být leccos, a tudíž řada prezentovaných úvah ve skutečnosti není specificky vázána na tuto pandemii. Kniha tedy pracuje s „krizí vyvolanou pandemií koronaviru“, ale převážně se zabývá sociálně-ekonomickými riziky na makro a mikroúrovni a krizovými scénáři obecně. Ty jsou tak vypovídající a aktuální, jak silná je kvalita predikcí a prognóz, na nichž jsou založeny. Knihu lze tedy doporučit čtenářům, kteří mají rádi přemýšlení o budoucnosti, civilizačních trendech a úvahy o změnách v moderní společnosti.