
FÓRUM sociální politiky
odborný recenzovaný časopis
4/2022
Vážené čtenářky, vážení čtenáři,
máte před sebou první číslo Fóra sociální politiky (FSP) s jeho novou, čtvrtletní periodicitou. Již třetím rokem po sobě je naše podzimní vydání monotematické: zabývá se sociálně politickými dopady koronavirové pandemie. Jakkoliv se už řadu měsíců zdá být překryta válkou na Ukrajině a problémy spojenými s vysokou inflací, faktem je, že případů onemocnění covidem-19 je v České republice krátce po polovině letošního září více než ve stejném období v letech 2020 a 2021. Dokonce byl tehdy nižší počet covidových pacientů v nemocnicích, než je tomu letos. Koronavirová pandemie tedy zůstává fenoménem, který bude přinášet složité výzvy i nadále.
[...]
S přáním inspirativního čtení
Petr Šafařík, šéfredaktor
Rodičovství a genderové mzdové rozdíly ve vybraných kontextech trhu práce před pandemií covidu-19 a na jejím začátku
Alena Křížková
Abstrakt
Rodičovství významně zvyšuje genderové rozdíly v odměňování (GPG). Dostupná data propojující zaměstnané s jejich pracovišti, která jsou vhodná pro podrobnou analýzu GPG, přímo rodičovství nesledují. Na těchto datech je tak možné souvislost GPG a rodičovství zkoumat pouze nepřímo s využitím věku. Data Informačního systému o průměrném výdělku (ISPV) umožňují sledovat dodržování zákonné normy vyžadující stejnou odměnu za stejnou práci. Představená analýza poukazuje na význam sledování GPG nejen celkově, ale právě také na různých úrovních segregace a v konkrétních organizačních kontextech. Ve věkových kategoriích, kdy obvykle mají ženy a muži menší děti a převážně ženy se vracejí na trh práce z rodičovské, je GPG nejvyšší, a to i GPG na stejné pozici (stejné zaměstnání a pracoviště). Prostředí, kde je vyšší transparence systémů odměňování, jako je platová sféra a největší pracoviště, se vyznačují nižším GPG na stejné pozici, a to i v rodičovských věkových kategoriích. Významnou roli tam však hraje genderová segregace. Obory Klasifikace ekonomických činností (NACE) se od sebe liší, nejvyšší GPG i na stejné pozici je v peněžnictví, nejnižší ve vzdělávání. Počátek pandemie covidu-19 s sebou sice přinesl mírné snížení GPG, ale to se netýká nebo pouze okrajově rodičovských věkových kategorií. Sledování GPG včetně GPG za stejnou práci a snahy snižovat dopad rodičovství na odměňování zůstává důležitým úkolem, zejména v souvislosti s připravovanou Evropskou směrnicí o mzdové transparenci.
Klíčová slova: rozdíl v průměrných mzdách žen a mužů (GPG); GPG na stejné pozici; GPG a mateřství / rodičovství; GPG a rodičovství dle sektoru, oboru a velikosti pracoviště; GPG a pandemie covidu-19
Vliv pandemie covidu-19 na vývoj režimů sociálního státu
Karolína Bajajová
Abstrakt
Článek se zabývá aktuální problematikou dopadů pandemie covidu-19 na vývoj režimů sociálního státu (dle Esping-Andersenovy typologie), jež si doposud uchovávaly své profily navzdory vysoké proměnlivosti sociálního prostředí. Režimy jsou v komparativní analýze reprezentovány státy vykazujícími typické znaky jednotlivých režimů − Německo, Švédsko, Velká Británie a doplněna je Česká republika. Práce identifikuje realizované změny a nová opatření během pandemie, hodnotí jejich rozsah, významnost, ale také dlouhodobost. Zajímá se o to, jaký vliv měly úpravy na institucionální dědictví a trajektorie režimů. V situacích velkých krizí totiž dochází k ověření adaptability a schopnosti sociálních politik řešit problémy, poučit se z nich, přistoupit k systémovým změnám a být připraven na budoucí krizové situace. Přestože vybrané státy, resp. režimy, povětšinou v průběhu pandemie následovaly trajektorie svého institucionálního nastavení, objevily se určité zajímavé a překvapivé odchylky, na které text upozorňuje.
Klíčová slova: covid-19, pandemie, sociální stát, Esping-Andersen, historický institucionalismus, změna, okno příležitosti, institucionální trajektorie
Pandemie covidu-19 z pohledu zdravotníků v nelékařských zdravotnických profesích
Naděžda Křečková Tůmová
Abstrakt
Článek přináší výsledky kvalitativní analýzy zkoumající dopady pandemie onemocnění covid-19 na zdravotnické profesionály v nelékařských profesích. Tito pracovníci byli jedni z těch, kteří čelili dosud neznámé celosvětové situaci v tzv. první linii. Během velmi krátké doby museli změnit zavedené pracovní postupy a při práci začít dodržovat přísná opatření. Pandemie dopadla kromě sféry pracovní i na jejich osobní životy. Někteří měli pocit, že jejich osobní život přestal existovat, některým se rozpadly vztahy, čelili nepřijetí ze strany rodiny a problémy měli i se skloubením své profesní role s rolí rodiče. Nemalá část se potýkala se zdravotními komplikacemi v důsledku pracovního přetížení. Třetí rovinou, ve které na zdravotníky pandemie dopadla, byla rovina pocitová a emoční, vyznačující se především strachem z neznámého,
zvýšenou mírou stresu, pocity beznaděje a zlobou na nezodpovědný přístup části veřejnosti k dodržování protiepidemických opatření.
Klíčová slova: pandemie covidu-19, kvalitativní analýza, zdravotničtí profesionálové v nelékařských profesích, skloubení profesního a rodinného života
Školné jako faktor nestability financování mateřských škol v době pandemie
Simona Weidnerová − Tereza Vacínová
Abstrakt
Příspěvek zkoumá kompenzace školného českým mateřským školám (N = 1 080) během první vlny pandemie (jaro 2020). Analyzuje též chybějící školné za září a říjen 2020 (druhá vlna covidu-19). Výsledky ukazují, že parametry vícezdrojového financování mateřských škol měly vlivem karanténních uzavírek negativní dopad na vícezdrojový finanční model, na němž stojí řízení mateřských škol v českém decentralizovaném systému regionálního školství. Ochota zřizovatelů kompenzovat chybějící školné za období lokálních karanténních uzavírek mateřských škol (či jejich tříd) naznačuje regionální nerovnosti ve financování předškolního vzdělávání v době pandemie covidu-19.
Klíčová slova: pandemie covidu-19, Česká republika, uzavření škol, poplatek v mateřské škole, školné, výdaje na vzdělávání v mateřské škole
Pohoda (well-being) ředitelů a ředitelek mateřských škol během pandemie covidu-19
Simona Weidnerová − Tereza Vacínová
Abstrakt
Článek analyzuje vnější faktory kvality pracovního života, které měly vliv na subjektivně vnímanou pohodu (well-being) i pracovní spokojenost ředitelů a ředitelek mateřských škol v prvním roce pandemie covidu-19 v České republice. K analýze jsou použita data (N = 1 080) z výzkumu Ekonomické a personální řízení mateřské školy v době pandemie covidu-19. Pro zodpovězení otázek byl využit integrovaný přístup k analýze kvantitativních a kvalitativních dat s cílem zachytit význam a pestrost podmínek, které na podzim 2020 ovlivňovaly subjektivní hodnocení pohody. Mezi faktory, které negativně ovlivňovaly pohodu ředitelek a ředitelů mateřských škol, patřily zdrcující pracovní zátěž a obtížná komunikace uvnitř decentralizovaného systému řízení. K nepohodě přispěly i vnitřní etické boje vyplývající z touhy ředitelek chránit
vlastní zdraví i zdraví zaměstnanců a zároveň dostát své profesní odpovědnosti vůči dětem a rodinám.
Klíčová slova: ředitelé/-ky mateřských škol, Česká republika, pracovní spokojenost; well-being; pandemie covidu-19; předškolní vzdělávání
První data výzkumu „Současná česká rodina“ volně dostupná v datovém archivu
Anna Šťastná
Zpráva představuje nová data výzkumu Současná česká rodina, který je součástí mezinárodního šetření Generations and Gender Survey (GGS). Tato data jsou nyní volně dostupná v datovém archivu projektu pro potřeby široké odborné veřejnosti.
Autorka zprávy vyjadřuje přesvědčení, že datové soubory budou českou i mezinárodní odbornou komunitou hojně využívány a v rámci detailních národních i širších mezinárodních komparativních analýz poskytnou důležité informace pro další rozvoj české rodinné a sociální politiky.
Inovace ve společensky odpovědném podnikání v době pandemie covidu-19
Marie Dohnalová − Kateřina Legnerová
Autorky zkoumaly sociální podniky různých právních forem, které splňují charakteristiky společensky odpovědného podnikání. Zjišťovaly, zda byly vnímány změny zaváděné směrem k zaměstnancům v době covidu-19 jako inovace, nebo nikoliv.
Výsledky výzkumu potvrdily, že existují rozdíly v chápání sociálních inovací mezi sociálními podniky z tržního soukromého sektoru (obchodní společnosti a družstva) a sociálními podniky z neziskového soukromého sektoru (spolky, obecně prospěšné společnosti, ústavy, církevní organizace).
Nový duch kapitalismu
Jan Keller
Boltanski, Luc − Chiapello, Eve: Le Nouvel Esprit du Capitalisme. Paris: Gallimard 1999, ISBN 2-07-074995-9.
Článek se zabývá dnes již klasickým rozborem toho, co Luc Boltanski a Eve Chiapello nazvali třetí duch kapitalismu. Jde o studii, která analyzuje, nakolik se v důsledku financializace ekonomiky proměňuje struktura firem, jaké dopady má tato proměna na teorie řízení a jak se projevuje v praktickém postavení zaměstnanců. Zároveň autoři dokládají, v jakém smyslu se fungování firem inspirovalo idejemi konce 60. let a do jaké míry byla tehdejší kritika kapitalismu využita pro zvyšování profitu majitelů a akcionářů. V závěru se zamýšlejí nad tím, čím nahradit koncept vykořisťování, aby byl použitelný jak z hlediska síťového uspořádání produkce, tak z hlediska zaměstnanců čelících tlakům globalizované ekonomiky.
Už je zítra? aneb Jak pandemie mění Evropu
Jan Bittner
Krastev, Ivan: Už je zítra? aneb Jak pandemie mění Evropu. Praha: Karolinum, 2020, 58 stran, ISBN 978-80-246-4647-3.
Recenzovaná esej vrací čtenáře do období koronavirové pandemie a nutí jej k zamyšlení se nad jejím vlivem na vývoj společnosti. Pandemii autor představuje jako další dějinný zlom, který neodvratně změní podobu světa a s ním i evropské integrace, fungování demokracie na evropském kontinentu, ekonomických vztahů i chování jednotlivců. Autor v textu pokládá překvapivé otázky k zamyšlení se nad událostmi, které jsme nedávno všichni zažívali na vlastní kůži. Přestože text vyšel již v roce 2020, Krastevovo porozumění společenské dynamice v dnešní perspektivě nevyznívá nijak zastarale. Naopak působí jako zcela čerstvá analýza nedávné krize, která čtenáře vyzývá k aktuálnímu hodnocení stavu společnosti, jež si prošla vážnou nemocí.
Důstojnost v medicíně
Jan Mertl
Ptáček, Radek − Bartůněk, Petr (eds.): Důstojnost v medicíně. Praha: Grada, 2022, 383 stran, ISBN 978-80-271-3411-3.
Hodnocená kniha se zabývá konceptem důstojnosti v medicíně na teoretické i praktické úrovni. Obsahuje definice používaných pojmů, ukazuje situaci v jednotlivých oborech medicíny a rozebírá specifické problémy s důstojností související. Jedná se o jedno z nejkomplexnějších děl české odborné literatury věnovaných tomuto tématu. Kniha mapuje typické situace spojené s lidskou důstojností a nevyhýbá se ani kontroverzním pohledům. Výrazné je také zohlednění historického a filozofického chápání pojmu důstojnosti, které dokládá, že již odedávna je významným tématem pro medicínu i další společenské vědy. Publikaci lze doporučit všem, které téma důstojnosti v medicíně oslovuje.
Předsednická konference na vysoké úrovni na téma podpory dětí v kontextu Záruky pro děti
Gabriela Lazárková − Alexandra Lacinová − Miroslava Šircová
Zpráva přibližuje předsednickou konferenci na vysoké úrovni na téma podpory dětí v kontextu evropské Záruky pro děti (High Level Presidency Conference on Child Support in the Context of the Child Guarantee). Autorky zprávy přibližují jednotlivé konferenční panely a vyzdvihují, že se diskutující shodli na důležitosti podpory Záruky pro děti, kterou pokládají za společný úkol všech členských států EU na cestě k prevenci sociálního vyloučení dětí a zajištění rovného přístupu dětí ke klíčovým službám. Vystupující za klíčové nástroje této agendy považovali důraz na součinnost aktérů na všech úrovních, průběžný sběr a vyhodnocování dat, inkluzivní a multidisciplinární přístup, sdílení příkladů dobré praxe i chyb. V neposlední řadě účastníci konference upozorňovali na význam vyčlenění dostatečných finančních zdrojů a jejich efektivní využití.
Nekrolog za doc. PhDr. Oldřicha Matouška
PhDr. Kateřina Šámalová, Ph.D.
vedoucí Katedry sociální práce Filozofické fakulty UK