20.12.2022 
FÓRUM sociální politiky
odborný recenzovaný časopis
5/2022
Vážené čtenářky, vážení čtenáři,
blížíme se k závěru třetího roku, který velmi ovlivnila koronavirová pandemie. Také našemu časopisu nastolila řadu závažných témat. Svědčí o tom i nynější vydání Fóra sociální politiky.
[...]
S přáním příjemně prožitých vánočních svátků a všeho dobrého do nového roku
Petr Šafařík, šéfredaktor
Systémové hodnocení kvality péče a služeb: inspirace z oblasti paliativní péče
Lucie Žáčková − Martin Loučka
Abstrakt
Článek se zabývá vybranými přístupy k systémovému měření kvality paliativní péče v zahraniční (USA, Austrálie a Belgie), které by mohly být inspirativní, v pozitivním i negativním smyslu, pro české prostředí nejen na poli paliativní péče, ale přeneseně i pro oblast sociální péče a služeb, kde se systémové měření kvality začíná rozvíjet. První část článku uvádí paliativní péči do kontextu sociální práce a připomíná jejich vzájemné propojování v oblasti zdravotnictví. Rovněž shrnuje dosavadní znalosti ohledně tvorby a využití indikátorů kvality péče v paliativní péči. Druhá část textu, zabývající se srovnáním čtyř odlišných zahraničních přístupů k systémovému měření kvality paliativní péče, dochází k závěru, že úspěšné rozšíření do široké praxe se opírá o a) konsensus stakeholderů, poskytovatelů, odborníků z oboru a samotných uživatelů péče a služby na výběru indikátorů kvality; b) o iniciativu zaštítěnou „shora“ (stát/akademické prostředí); c) o dobrovolnou účast poskytovatelů spíše než o povinnou a sankcionovanou; a nakonec d) o finanční a/nebo technické zajištění jak rutinního sběru dat tak jejich následné analýzy.
Klíčová slova: systémové měření kvality péče, paliativní péče, indikátory kvality, zlepšování kvality
Duševní zdraví, subjektivní zdravotní stav a osobní blahobyt ve vybraných okresech v České republice
Beatrice-Elena Chromková Manea − Dana Hübelová
Abstrakt
Cílem článku je prezentovat duševní zdraví, sebehodnocení zdravotního stavu a subjektivní blahobyt dospělé populaci ve vybraných okresech v České republice, ve kterých identifikujeme největší nerovnosti ve zdraví. Zabýváme se také souvislostmi mezi subjektivním blahobytem a duševním zdravím populace na jedné straně, a mezi subjektivním zdravotním stavem (sebehodnocení) a duševním zdravím populace na straně druhé. Informace o zdravotním stavu populace byly zjišťovány pomocí dotazníkového šetření, které proběhlo v roce 2021. Celkový vzorek má 509 respondentů v okresech, které vykazovaly největší nerovnosti ve zdraví (Hodonín, Chomutov, Karviná, Louny, Most, Teplice a Znojmo). Třetina respondentů se aspoň jednou v životě potýkala s duševním onemocněním. Jako téměř nikdy nebo nikdy se necítilo izolováno
nebo osamoceno přibližně 40 % respondentů. Dále bylo zjištěno, že ve vybraných okresech méně často pocítili osamělost nebo izolaci muži a respondenti žijící v manželství. Respondenti deklarovali větší míru obavy o zdraví blízkých (82 %) oproti obavám o vlastní zdraví v souvislosti s onemocněním covidu-19 (55 %). Ženy častěji než muži mají obavy o zdraví blízkých. Jako dobrý až výborný hodnotí svůj subjektivní zdravotní stav nejvíce respondenti v okresu Chomutov − 70 % dospělé populace, v okrese Karviná najdeme přibližně 61 % takových respondentů. Byla potvrzena souvislost mezi proměnnou osamocenost, respektive izolace, a subjektivním blahobytem.
Klíčová slova: nerovnosti ve zdraví, duševní zdraví, subjektivní zdravotní stav, osobní blahobyt
Mikroekonomická kvantifikace výhodnosti českého základního důchodového pojištění dle parametrů pro rok 2023
Jiří Vopátek
Abstrakt
Příspěvek se zabývá solidaritou a ekvivalencí minimální výše vyměřovacího základu pro odvod pojistného na důchodové pojištění za období 1993−2022 s dopadem na řádný starobní důchod u osmi vymezených příjmově typizovaných jedinců. Analýza dle parametrů pro rok 2023 prokazuje, že zaměstnanec ve vztahu k minimálnímu započitatelnému příjmu získává celkovou důchodovou dávku až na úrovni 7,3násobku svého průměrného měsíčního vyměřovacího základu. Vnitřní výnosové procento (IRR) zde dosahuje nejvyšších hodnot. U osoby samostatně výdělečně činné s minimálním vyměřovacím základem pro odvod pojistného dosahuje výše řádně vyměřeného starobního důchodu více než 2,9násobku svého průměrného měsíčního vyměřovacího základu. I v tomto případě IRR dosahuje vysokých hodnot. Osoba s minimální mzdou
získává celkovou důchodovou dávku na úrovni 2,1násobku svého průměrného měsíčního vyměřovacího základu. Článek analýzou IRR dokládá, že tzv. I. důchodový pilíř je stále výhodně nastaven pro osoby s nejnižšími vyměřovacími základy pro odvod pojistného na důchodové pojištění.
Klíčová slova: Česká republika, důchod, pojistné na důchodové pojištění, solidarita, ekvivalence, vyměřovací základ, vnitřní výnosové procento, doba pobírání
Percepce principu solidarity a role státu v době před pandemií covidu-19 a v jejím průběhu jako výzva pro sociálně-pedagogické působení v oblasti posilování sociální soudržnosti
Jiří Pospíšil − Ivana Olecká
Abstrakt
Pandemie covidu-19 ovlivnila hospodářský, sociální i politický život všech občanů. Primárním teoretickým předpokladem této práce je, že vlivem pandemie covidu-19 došlo k posunu v chápání role státu směrem k posílení solidarity a přesvědčení o nutnosti vyšší míry zapojení státu do řešení sociálního ohrožení. Sekundární předpoklady poukazují na proměnu vlivu pohlaví, věku a vzdělání na vnímání solidarity a role státu. Základní hypotéza testovala, zda existuje změna v postojích k sociální politice státu v době před covidem a v době covidové. Dále byly formulovány hypotézy o rozdílech z hlediska pohlaví, věku a vzdělání. Statistická významnost hypotéz byla testována pomocí χ 2 statistiky a pro dvourozměrné (C × R) kontingenční tabulky. Platnost základní hypotézy nebyla potvrzena (p = 0,18). V obou letech převládl bez rozdílu ve více než 50 % v populaci názor, že každý člověk by se měl postarat sám o sebe a nést plnou zodpovědnost za svou budoucnost. Naopak vliv všech sociodemografických proměnných se potvrdil a vede ke strukturálním rozdílům ve vnímání solidarity a role státu. K posilování soudržnosti a snižování napětí mohou přispět sociálně-pedagogické programy v preventivní i intervenční rovině.
Klíčová slova: covid-19, solidarita, role státu, nerovnost, sociální pedagogika
Práce jako mizející hodnota?
Jan Keller
Méda, Dominique: Le Travail, une Valeur en voie de disparition? Paris: Aubier 1995, 358 stran, ISBN ISBN 2-7007-3659-1 (reedice Paris: Flammarion 1998, 384 stran; ISBN-10 2080814001, ISBN-13 ??978-2080814005)
Článek pojednává o knize, která se z filozofického hlediska zabývá vývojem pohledu na lidskou práci a na její místo ve společnosti. Francouzská autorka Dominique Méda ukazuje na rozboru textů ekonomů, filozofů a sociálních reformátorů, jak se v historicky poměrně nedávné době ustavilo současné chápání práce a jejího významu pro společnost a její členy. Dokumentuje, že pohled, který dnes považujeme za naprosto přirozený, nezpochybnitelný a univerzálně platný, je spíše historickou výjimkou, která vybočuje z dosavadních praktik a myšlenkových tradic. Všímá si rozporů, jež jsou v současném vnímání hodnoty práce latentně přítomny a vystupují ostřeji na povrch dnes, kdy se projevuje nesplnitelnost jejich příslibů. Dominique Méda poukazuje na omezenost a dobovou podmíněnost současného vnímání významu placené práce a snaží se zařadit tuto hodnotu na bohatší škále, která by se neomezovala pouze na ekonomický rozměr práce. Jan Keller vyzývá k tomu číst tuto knihu současnou optikou, tedy za situace, kdy ekologická politika budí rozpaky, míra nerovností se rozhodně nesnižuje a velké části zaměstnanců už nehrozí stagnace životní úrovně, ale její více či méně výrazný pokles.
Financování zdravotnických systémů v kontextu české zdravotní politiky
Kateřina Šámalová
Mertl, Jan: Financování zdravotnických systémů: v kontextu české zdravotní politiky. Praha: Wolters Kluwer, 2022, 263 stran. ISBN 978-80-7676-505-4
Hodnocená monografie je věnována mnohavrstevné problematice financování zdravotnictví. Výklad je podložen bohatou výzkumnou praxí autora zahrnující analýzu zahraničních zdravotnických systémů. Čtenáři se tak dostává řada teoretických poznatků. Práce ovšem neulpívá pouze na teoretické rovině: překračuje ji řadou analýz kotvených v praxi a nabízí doporučení pro český zdravotnický systém. Publikace zaujme široké vrstvy čtenářů − od studentů po zralé akademiky, a to napříč studijními programy a vědními oblastmi, které mají co říci k regulaci finančních toků ve zdravotnictví. Své nesporné místo má i v knihovnách politiků a tvůrců zdravotnického systému. Na současném českém trhu není k dispozici kniha s obdobným zaměřením, což přínos a hodnotu nové monografie Jana Mertla podtrhuje.
Dějiny lidí
Petr Šafařík
Rychlík, Martin: Dějiny lidí: pestrost lidstva v 73 kapitolách. Praha: Academia, 2022, 640 stran, ISBN 978-80-200-3198-3
Recenze představuje a hodnotí antropologickou publikaci, která přibližuje 73 kulturních univerzálií stanovených americkým kulturním antropologem Georgem P. Murdockem. Recenzent se soustředí na ty části knihy, které jsou obzvlášť relevantní pro zájemce o sociální politiku, tedy na eseje věnované bydlení, dělbě práce, populační politice a rodině. Recenze hodnocenou knihu chválí jako velmi zdařilou populárně-naučnou práci. Nachází jen nepatrné nedostatky či sporná autorská a redakční řešení.
Zpráva o konferenci Sociální politika 2022
Vladimír Barák
Zpráva představuje mezinárodní konferenci Sociální politika 2022, kterou uspořádala v Praze 3. listopadu 2022 Katedra hospodářské a sociální politiky Národohospodářské fakulty VŠE. Akce se konala již počtvrté. Tentokrát nesla podtitul Dopady inflace do sociální oblasti.