22. 11. 2022
Výzkumná pracovnice RILSA Olga Nešporová o historických a sociálních proměnách pohřbívání v českých zemích
Výzkumná pracovnice z RILSA upozornila například na to, že způsob, jakým se ke smrti stavíme dnes a jak pohřbíváme své blízké, významně souvisí s tím, jak jsme to dělali v minulosti. V českém případě bylo klíčové období reálného socialismu: s jeho dopady se i v kultuře pohřbívání vyrovnáváme dodnes.
Olga Nešporová se problematikou smrti zabývá dlouhodobě, její význam v oblasti sociální politiky analyzovala například v článku Smrt a umírání: opomíjené téma veřejných politik v časopise Fórum sociální politiky. Stať je dostupná zde: https://old.rilsa.cz/2011/12/09/smrt-a-umirani-opomijene-tema-verejnych-politik/
Další studie RILSA upozorňuje na důležité socioekonomické dopady úmrtí na české domácnosti, dostupná je zde:
Projekt RILSA Sociální dopady individualizace smrti na současnou českou společnost přinesl mnoho zajímavých výsledků, seznam publikačních výstupů tohoto projektu je k dispozici zde:
https://old.rilsa.cz/projekty/seznam-publikaci-vazanych-k-projektu/?projekt=177&site
Rozhovor s Olgou Nešporovou pro Idnes.cz z 16. 11. 2022 (stejný text přinesl časopis Téma ve svém letošním 45. čísle): https://www.idnes.cz/onadnes/vztahy/smrt-cirkev-krestanstvi-obrad-pohreb-antropologie-sociologie.A221103_133939_ona-vztahy_mejt?zdroj=top
27. 10. 2022
Nová monografie RILSA: Stabilita rodiny a porozchodová péče o děti ve veřejném mínění
PALONCYOVÁ, Jana – HÖHNE, Sylva – BARVÍKOVÁ, Jana – ŽÁČKOVÁ, Lucie – JANUROVÁ, Kristýna: Stabilita rodiny a porozchodová péče o děti ve veřejném mínění [Family Stability and Care for Children after Parents Separation/Divorce in Public Opinion]. Praha: RILSA, 2022, 69 s. – ISBN 978-80-7416-436-1 (print), ISBN 978-80-7416-437-8 (pdf)
Nová monografie Výzkumného ústavu práce a sociálních věcí (RILSA) přináší výsledky výzkumu veřejného mínění k problematice stability současných rodin se zaměřením na uspořádání péče o nezletilé děti po rozvodu/rozchodu rodičů. Tento výzkum na reprezentativním vzorku dospělé populace ČR ve věku 18 až 65 let zjišťoval názory a postoje veřejnosti ve čtyřech hlavních tematických oblastech: 1. rodina, partnerství a rozchod/rozvod; 2. důležitost odborné pomoci; 3. uspořádání péče o děti po rozchodu/rozvodu; 4. výživné.
Autorky zjistily, že partnerský vztah pro většinu české populace představuje důležitou životní hodnotu, není však cílem sám o sobě: důraz je kladen na kvalitu vztahu. Hlavními příčinami rozpadu partnerství bývají nevěra, případně jiný partnerský vztah, nedostatek vzájemné pozornosti, neschopnost spolu hovořit a odlišnosti v názorech a postojích.
Výzkum rovněž ukázal, že ačkoli není rozpad rodiny v české společnosti výjimečným jevem, povědomí o tom, jak celý proces probíhá, jak je možné péči o děti následně nastavit a jaké to vše může mít praktické dopady na děti i rodiče, je obecně malé.
Nová monografie Výzkumného ústavu práce a sociálních věcí potvrzuje naléhavou potřebu systematického uchopení edukace rozcházejících se rodičů formou psycho-sociálně-právního poradenství a osvěty široké veřejnosti.
Výzkum byl realizován jako jedno z dílčích šetření v rámci pětiletého projektu Výzkumného ústavu práce a sociálních věcí Dopady míry rodičovského konfliktu na dítě a role, jakou v nich hraje konkrétní forma porozvodového uspořádání péče.
Monografie Stabilita rodiny a porozchodová péče o děti ve veřejném mínění ke stažení: https://katalog.vupsv.cz/fulltext/vz_509.pdf
Informace o projektu RILSA Dopady míry rodičovského konfliktu na dítě a role, jakou v nich hraje konkrétní forma porozvodového uspořádání péče a dosavadní výstupy tohoto projektu: https://old.rilsa.cz/projekty/?id=337&event_calendar_cat=26
26. 10. 2022
Analytik z Výzkumného ústavu práce a sociálních věcí pro Deník ohledně aktuální výhodnosti žádostí o předčasný důchod
18. října vzbudilo velkou pozornost vyjádření MPSV ohledně toho, že pro seniory, kterým vznikne nárok na starobní důchod v roce 2023, může být díky vysokým valorizacím výhodnější požádat již letos o předčasný důchod bez výplaty.
Deník – v úhrnu svých regionálních mutací jedno z nejčtenějších českých periodik – dnes přináší článek, kde opakovaně cituje Milana Šlapáka, výzkumného pracovníka z RILSA.
Novinářku Deníku zajímalo například to, zda se podání žádosti o předčasný důchod vyplatí skutečně všem seniorům, kteří by v roce 2023 měli jít do důchodu. Milan Šlapák, analytik z Výzkumného ústavu práce a sociálních věcí (RILSA), odpověděl, že doporučení MPSV se týká všech seniorů, kteří dosáhnou důchodového věku v roce 2023, a to bez ohledu na výši příjmů či počet odpracovaných let.
Deník se ve svém článku zabývá i tím, zda se vyplatí zažádat letos o předčasný důchod a již nepracovat. Citujme část textu: „Podle výzkumníka Šlapáka se z dlouhodobého hlediska vyplatí zažádat do konce kalendářního roku 2022 o předčasný důchod bez ohledu na to, zda žadatel odloží pobírání důchodu a bude dál pracovat, či začne důchod pobírat, a přijme tak zákaz výdělečné činnosti v souběhu s pobíráním předčasného důchodu“ (zvýraznění části citátu provedla redakce webu RILSA).
Zmíněný článek je volně dostupný na webu Deníku: https://www.denik.cz/ekonomika/predcasny-duchod-zadost.html
19. 10. 2022
RILSA pro deník E15 o dopadech vysoké inflace na nízkopříjmové skupiny a o zaměstnávání zdravotně handicapovaných
Internetová verze ekonomického deníku E15 přinesla 17. října 2022 článek, v němž mezi dotázanými experty citovala Robina Maialeh, ředitele Výzkumného ústavu práce a sociálních věcí (RILSA), a Tomáše Sirovátku, vedoucího výzkumného oddělení Trh práce v RILSA.
Robin Maialeh, ředitel RILSA, upozornil na to, že inflace není distribučně neutrální a prozatímní analýzy Výzkumného ústavu práce a sociálních věcí napovídají, že současná vysoká inflace prohlubuje sociální nerovnosti. Nejchudší pětině obyvatel ČR se kvůli inflaci sníží disponibilní roční příjem zhruba o 21 tisíc korun, nejbohatší pětině přitom roční příjem klesne o částku jen o pět tisíc korun vyšší.
Tomáš Sirovátka, vedoucí výzkumného oddělení Trh práce v RILSA, se pro deník E15 vyjádřil k problematice zaměstnávání zdravotně handicapovaných. S odkazem na analýzy Výzkumného ústavu práce a sociálních věcí T. Sirovátka konstatoval, že obtížněji nalézají zaměstnání handicapovaní uchazeči o nekvalifikované i kvalifikované dělnické pozice. Zdravotní omezení nebo částečná invalidita představují při hledání práce nižší překážku pro uchazeče o administrativní pozice.
Článek deníku E15: https://www.e15.cz/domaci/nizkoprijmove-skupiny-ohrozuje-inflace-zdrazuji-ubytovny-hendikepovani-tezce-shaneji-praci-1393861
Policy brief RILSA Inflační nerovnost v České republice: https://old.rilsa.cz/download/policy-brief-vupsv-v-v-i-c-8-2022/?wpdmdl=15750&refresh=634fe735eae8e1666180917
Policy brief RILSA Energetická inflace napříč socioekonomickými skupinami v České republice: https://old.rilsa.cz/download/policy-brief-vupsv-v-v-i-c-9-2022-2/?wpdmdl=15840&refresh=634fee0660d1c1666182662
Policy paper RILSA Inflation Inequality in the Czech Republic: https://old.rilsa.cz/download/policy-papers-vupsv-v-v-i-c-2-2022/?wpdmdl=15787&refresh=634fee4a679431666182730
Výzkumná zpráva RILSA Strategie zaměstnavatelů v období pandemie covidu-19: https://katalog.vupsv.cz/fulltext/vz_498.pdf
06. 10. 2022
Výzkumná pracovnice RILSA Lucie Vidovićová v rozhovoru pro Český rozhlas o tématech ageismu, rodiny a výzkumu v oblasti sociální politiky
30. září představil Český rozhlas socioložku Lucii Vidovićovou, výzkumnou pracovnici RILSA a Masarykovy univerzity. Tématem obsáhlého rozhovoru byla zejména témata stárnutí a jeho výzkumu.
Socioložka z Výzkumného ústavu práce a sociálních věcí hovořila pro pořad Českého rozhlasu „Apetýt“ například o problematice nediskriminačního a empatického přístupu společnosti k seniorské populaci. Tématem byla i spolupráce výzkumníků/-ic s policy makery, v daném případě zejména s těmi z Ministerstva práce a sociálních věcí. Lucie Vidovićová zmínila i tak závažné téma, jako je násilí na seniorech a obtížné hledání zákonné definice týrání a zneužívání seniorů.
L. Vidovićová promluvila pro Český rozhlas rovněž o prospěšnosti přípravy na stáří například budováním silné sociální sítě nebo včasnou úpravou bydlení tak, aby bylo přístupnější v době budoucího omezení pohybových možností.
Rozhovor s Lucií Vidovićovou pro Český rozhlas je dostupný zde: https://brno.rozhlas.cz/kdyz-je-humor-soucasti-zivota-odrazi-se-i-ve-stari-muze-byt-obdobim-radosti-mini-8838075
Link na facebookovou veřejnou skupinu Stárnutí: Je věk jenom číslo? – platformu věnovanou tématům a otázkám lidského stárnutí (založila a spoluspravuje socioložka Lucie Vidovićová): https://www.facebook.com/groups/1448443752086487
16. 09. 2022
Deník Aktuálně.cz o dopadech energetické inflace – s exkluzivními informacemi z nové analýzy RILSA (nyní zveřejňujeme policy brief)
Internetový deník Aktuálně.cz dnes přináší článek exkluzivně čerpající z nového policy briefu Výzkumného ústavu práce a sociálních věcí (RILSA) „Energetická inflace napříč socioekonomickými skupinami v České republice“.
Příspěvek Aktuálně.cz, jednoho z nejčtenějších českých deníků, hojně využil i grafy zpracované autorem policy briefu, ekonomem Filipem Mandysem. Ten od května 2022 působí jako výzkumný pracovník Výzkumného ústavu práce a sociálních věcí (RILSA), mezi oblasti autorova zájmu patří energetická a environmentální ekonomie, aplikovaná ekonometrie a finance. Pracuje také v Evropském investičním fondu v Lucembursku.
Citujeme z Aktuálně.cz: „Analýza Filipa Mandyse z Výzkumného ústavu práce a sociálních věcí (RILSA) […] zjišťovala, komu se energetická krize ʿzakouslaʾ do peněženky nejvíce a k jakým socioekonomickým skupinám by tedy vládní pomoc měla směřovat především.
Ukázalo se, že všechny skupiny v rámci analýzy čelily podobně vysoké meziroční inflaci energií, která se u nich pohybovala od 43,8 do 46,3 procenta. ʿTato skutečnost ukazuje, že všechny socioekonomické skupiny čelí velmi vysoké energetické inflaci a rozdíly mezi skupinami jsou relativně malé,ʾ potvrzuje Mandys.
Nicméně s nejvyšší energetickou inflací se podle dat potýkají OSVČ, o moc lépe na tom nejsou ani neúplné rodiny. Naopak nejmírnější inflaci v oblasti energií čelí penzisté […]
Nejchudší domácnosti přišly v průměru o 21 170 korun, jsou tedy jedny z nejpostiženějších. ʿPro nejchudší domácnosti je totiž ztráta 21 tisíc mnohem více ochromující než ztráta 26 tisíc pro nejbohatší domácnosti,ʾ vysvětluje dále [Filip Mandys].
Penzisté a domácnosti neúplných rodin ztratili v absolutních číslech relativně méně kupní síly v porovnání s ostatními. Nicméně vzhledem k jejich nízkým příjmům a celkovému bohatství jsou touto ztrátou zasaženi silněji.“
(Grafické zvýraznění v citátech je dílem redakce aktualit VÚPSV/RILSA.)
Článek internetového deníku Aktuálně.cz: https://zpravy.aktualne.cz/finance/osvc-i-lide-z-malych-obci-analyza-ukazuje-kdo-je-nejvetsi-ob/r~b4aa3e9834f111eda3c0ac1f6b220ee8/
Plné znění policy briefu RILSA Energetická inflace napříč socioekonomickými skupinami v České republice:
15. 09. 2022
Socioložka z Výzkumného ústavu práce a sociálních věcí (RILSA) pro Lidové noviny o problematice druhých zaměstnání (přivýdělků)
Lidové noviny přinesly článek o tom, že v Česku přibývá lidí se dvěma pracemi, zejména mezi příslušníky střední třídy. Deník cituje i socioložku z RILSA Renatu Kyzlinkovou, vedoucí výzkumného oddělení „Veřejné politiky a správa“.
Renata Kyzlinková připomněla statistiku z předcovidového období, kde se jako počet ekonomicky aktivních Čechů, kteří měli druhé zaměstnání, uváděla tři procenta.
Socioložka Výzkumného ústavu práce a sociálních věcí (RILSA) ovšem upozornila, že toto číslo je třeba chápat jako jen přibližné. Citujme Lidové noviny: „Podle [Renaty Kyzlinkové] statistiku zkresluje fakt, že lidé hlásící se ke střední třídě brigády a druhá zaměstnání před okolím tají. Část přivýdělků probíhá i v ʿšedé zóněʾ.“
Výzkumné oddělení Veřejné politiky a správa v současnosti finalizuje studii o podobách platformové práce v rámci projektu Nové formy zaměstnávání – past či budoucí cesta? Platformová práce je pracovníky/-cemi v ČR využívána zejména jako forma přivýdělku.
Mimořádně musíme připojit k aktualitě z „ohlasů v tisku“ poznámku: zmíněný článek Lidových novin vyšel již 2. září. Avšak s chybami: příjmení Renaty Kyzlinkové bylo zkomoleno a byla jí připsána jiná instituce než Výzkumný ústav práce a sociálních věcí (RILSA). Redaktorku Lidových novin jsme obratem poprosili o opravu. Jako velmi snadná cesta se nám jevilo zveřejnění opraveného článku na sesterském webu LN Lidovky.cz. Žel, nestalo se tak. Jsme si vědomi toho, že i novinářské povolání se – pro část žurnalistů/-ek – v České republice v posledních letech prekarizuje a že to má negativní dopad na kvalitu publikovaných textů. Netušíme, jestli také autorka zmíněného příspěvku Lidových novin nebo jeho editor nejsou okolnostmi nuceni mít dvě zaměstnání, tuto poznámku tedy píšeme bez jízlivosti…
06. 09. 2022
Souhrnná výzkumná zpráva VÚPSV/RILSA „Náhradní výživné“ a její ohlasy v masmédiích
V průběhu srpna věnovalo několik předních masmédií pozornost výsledkům analýzy, v níž autorky z Výzkumného ústavu práce a sociálních věcí popsaly roční zkušenosti s dávkou náhradního výživného dětem neplatičů.
Sběr dat probíhal v období 19. 4. – 8. 5. 2022 a výzkum finálně zpracoval vyjádření 899 respondentů/-ek.
Z výsledků zaujalo redaktory Českého rozhlasu například to, že více než polovina respondentů/-ek je nespokojena s faktem, že novou sociální dávku lze čerpat nejdéle dva roky.
Autorky z VÚPSV/RILSA mezi svými doporučeními uvedly podporu neziskových organizací, které poskytují rodičům poradenství v oblasti vymáhání výživného, exekucí či nároku na náhradní výživné. Český rozhlas se ohledně zlepšení vymahatelnosti výživného obrátil na Ministerstvo spravedlnosti ČR. Jeho mluvčí Vladimír Řepka odpověděl takto: „Pokud jde o zavádění možných nových represivních způsobů, tak zde vyjadřujeme určitou skepsi. My se domníváme, že neplacení výživného má svůj původ v narušených rodinných vztazích. Nejedná se o právní faktory. To znamená, bylo by dobré zaměřit se právě na řešení těchto příčin“.
Zpravodajský server Novinky.cz napsal, že Úřad práce v červnu vyplatil 7 396 dávek náhradního výživného a že počty vyplacených dávek jsou nižší, než se původně očekávalo.
Ze zmíněného výzkumu VÚPSV/RILSA reportér Novinek ve svém článku použil například zjištění, že náhradní výživné je zatím nejčastěji vypláceno na děti ve věku sedm až patnáct let, jejich podíl činí zhruba 60 %. „Pětina dětí je v předškolním věku a zbývající pětinu představují děti šestnáctileté a starší […] Většina vyplácených dávek se pohybovala mezi 1500 a 2000 korunami“.
Ekonomický deník E15 se ve vazbě na analýzu Výzkumného ústavu práce a sociálních věcí zajímal kupříkladu o počet nepřijatých žádostí o náhradní výživné (takových bylo zatím jen 170) a citoval z výzkumné zprávy VÚPSV/RILSA: „Nejčastějším důvodem pro zamítnutí (105 žádostí) bylo neprobíhající exekuční řízení či soudní výkon rozhodnutí, ostatní okolnosti se týkaly jednotek až nižších desítek případů“.
Článek zpravodajského serveru Novinky.cz: https://www.novinky.cz/clanek/finance-alimenty-od-statu-pobira-jen-7400-lidi-40403881
Plné znění souhrnné výzkumné zprávy VÚPSV/RILSA Náhradní výživné: https://katalog.vupsv.cz/fulltext/vz_505.pdf
25. 08. 2022
Výzkumný pracovník VÚPSV/RILSA Vlastimil Beran v rozhovoru pro Český rozhlas o sociálních dopadech současného inflačního zdražování
V úterý 23. srpna se stanice Českého rozhlasu Radiožurnál a Plus ve své společné relaci „Hlavní zprávy – rozhovory, komentáře“ věnovaly také tomu, jak se se současným inflačním zdražováním vyrovnávají české domácnosti, zejména ty seniorské.
Výzkumný pracovník VÚPSV/RILSA Vlastimil Beran v uvedené relaci ČRo upozornil na to, že pro mnohé samostatně žijící seniory představovaly výdaje za potraviny, bydlení a energie problém již v roce 2017, tj. v době konjunktury. Odkázal na zjištění studie VÚPSV Zpráva o hospodaření seniorských domácností 2010–2015. Podle Vl. Berana současné inflační zdražení zvýraznilo problém existující již delší dobu.
K chystanému vládnímu úspornému tarifu u plateb za energie Vlastimil Beran varoval, že bez účinné pomoci se dostanou do velice těžké sociální situace nejen samostatně žijící senioři, ale i mnohé seniorské páry a samoživitelé/-ky. Upozornil i na to, že ani valorizace důchodů současnou krizovou situaci nijak nezlepší u příjemců nízkých penzí.
Ohledně zjednodušení žádostí Ministerstvem práce a sociálních věcí se výzkumný pracovník VÚPSV/RILSA vyjádřil pochvalně, zároveň však apeloval na to, aby se nepřeceňovala digitalizace dané administrativy, neboť řada potenciálních žádatelů hlavně z řad seniorů se k internetovým formulářům nedostane nebo s nimi nedokáže pracovat bez pomoci terénních sociálních pracovníků.
Daná část pořadu Českého rozhlasu „Hlavní zprávy – rozhovory, komentáře“ je k poslechu zde: https://program.rozhlas.cz/zaznamy#/plus/36/2022-08-23 (rozhovor k tématu začíná v čase cca 12:19:57 nahrávky, výroky Vlastimila Berana z VÚPSV/RILSA jsou od času cca 12:21:53).
Zmíněná odborná monografie Zpráva o hospodaření seniorských domácností 2010–2015 je v plném znění dostupná zde: https://katalog.vupsv.cz/Fulltext/vz_444.pdf
22. 08. 2022
Velký rozhovor s ředitelem VÚPSV/RILSA Robinem Maialeh pro Deník: o příjmové nerovnosti, chudobě a společenské soudržnosti
Deník – v úhrnu svých regionálních mutací jedno z nejčtenějších českých periodik –přináší obsáhlý rozhovor s ředitelem VÚPSV/RILSA Robinem Maialeh. Tématem jsou ekonomické a sociální dopady současných krizí. Probírány jsou zejména majetkové a příjmové nerovnosti, chudoba i solidarita jak uvnitř české společnosti, tak vůči válečným uprchlíkům z Ukrajiny.
Novinářku Deníku zajímaly především ekonomicko-sociální dopady protipandemických lockdownů a prudkého zdražování energií. Ptala se rovněž na možnosti efektivní sociální pomoci ze strany českého státu. Například se pozastavila nad tím, proč sociální dávky v ČR pobírá jen malé procento lidí, kteří na ně mají nárok. Na otázku, proč to tak je a co s tím lze dělat, ředitel VÚPSV/RILSA Robin Maialeh odpovídá:
„Jedním z důvodů může být nedostatečná informovanost ze strany státu. Vedle toho se ale každá domácnost rozhoduje na základě toho, kolik úsilí musí vydat na to, aby s určitou pravděpodobností získala určitý objem finančních prostředků. Stát pak může buďto snižovat toto úsilí, nebo zvýšit pravděpodobnost získání finanční pomoci či její objem. Tyto pobídky lze kombinovat tak, aby zasáhly co nejširší spektrum domácností postižených ekonomickou nouzí“.
Z rozhovoru dále citujeme:
„Deník: Je česká společnost, rozkolísaná covidem, lockdowny, skokovým růstem energií, inflací a konečně pak i válkou na Ukrajině náchylnější ke štěpení, rozdrobení a rozhádání? Nebo ji tyto krize naopak posilují a lidé se semknou a budou si pomáhat?
Robin Maialeh: Bohužel pozorujeme to, že nejprve dochází k onomu semknutí, po kterém ovšem následuje poměrně radikální polarizace. Třeba koronavirová pandemie je toho dobrým příkladem. V případě vysoké inflace, jež může být další rozbuškou, občané slýchají, že jejich v západoevropském kontextu mrzké mzdy roztáčí inflační spirálu, zatímco rostoucí marže velkého byznysu vyhánějící ceny konečné produkce nahoru takový problém nepředstavují. Že když velkému byznysu teče do bot, je zachraňován z peněz daňových poplatníků, zatímco jeho rekordní zisky zůstávají v těžkých dobách nedotknutelné.
Náš daňový systém pomíjí přerozdělování nejen mezi lidmi, ale především mezi lidmi a velkým kapitálem. Chybí i regulace tržní koncentrace klíčových odvětví. To všechno má přímé dopady na štěpení a rozdrobenost společnosti, byť se třeba projevují na zástupných tématech. Rozhádané společnosti sice cenovku jednoduše nepřiřadíme, nevíme přesně, kolik nás stojí v nákladech, ale nakonec to vede k tomu, že z řešitelných ekonomických či pandemických témat se stávají těžko řešitelné celospolečenské problémy“.
Celý rozhovor Deníku s ředitelem VÚPSV/RILSA Robinem Maialeh je volně dostupný zde: https://www.denik.cz/ekonomika/drahota-danovy-system-rozhovor-maialeh-20230817.html
04. 08. 2022
Deník Právo k usídlování ukrajinských válečných uprchlíků v ČR – s exkluzivními informacemi z nové analýzy VÚPSV/RILSA (nyní zveřejňujeme policy brief)
Deník Právo dnes přináší článek „Ukrajince táhne Praha, Brno a Plzeň“. Exkluzivně vychází z nového policy briefu VÚPSV/RILSA „Volba lokality k pobytu a přesídlovací politiky: Ukrajinští váleční uprchlíci v České republice“.
V policy briefu se lze dočíst mimo jiné toto: „Při vysvětlení nerovnoměrného geografického rozložení uprchlíků na území ČR analýzou determinantů volby místa k jejich pobytu nacházíme důkazy o pozitivní korelaci mezi počtem ukrajinských uprchlíků a počtem předchozích ukrajinských přistěhovalců. Uprchlíci tedy přicházejí do míst, kde mají příbuzenské, přátelské či jiné sociální kontakty.“
Novináře Práva zaujalo například to, co z výzkumu vyplývá pro zvažované přesídlování (relokaci) ukrajinských uprchlíků v rámci České republiky. Jitku Špeciánovou, výzkumnou pracovnici VÚPSV/RILSA a spoluautorku dané studie, Právo cituje mimo jiné ohledně zahraničních zkušeností právě s relokační politikou: „Podle Špeciánové ukázaly zkušenosti Německa či Švédska, že účinnost přesídlovacích politik závisí na mnoha faktorech. ʿTřeba zda podoba relokační politiky zohledňuje například pouze rovné rozdělení uprchlíků, nebo navíc bere v úvahu i vyhlídky uprchlíků na zaměstnání, dostupné možnosti bydlení nebo volná místa ve školkách a školách,ʾuvedla Špeciánová“.
(Grafické zvýraznění v citátech je dílem redakce aktualit VÚPSV/RILSA.)
Plné znění policy briefu VÚPSV/RILSA Volba lokality k pobytu a přesídlovací politiky: Ukrajinští váleční uprchlíci v České republice:
03. 08. 2022
Deník o dopadech inflace na české domácnosti – s exkluzivními informacemi z nové analýzy VÚPSV/RILSA (nyní zveřejňujeme policy brief)
Deník – v úhrnu svých regionálních mutací jedno z nejčtenějších českých periodik – dnes na titulní straně přináší článek „Inflace drtí nízkopříjmové domácnosti“. Exkluzivně čerpá z nového policy briefu VÚPSV/RILSA „Inflační nerovnost v České republice“.
Novinářku Deníku zaujalo například doporučení, které pro daný článek zformulovala výzkumná pracovnice VÚPSV/RILSA a spoluautorka studie Jitka Špeciánová: „ʿPřestože rostoucí životní náklady zasáhly všechny české domácnosti, ve vládní pomoci by měly být upřednostněny ty nízkopříjmové, zejména samoživitelé. Nedávné zvýšení cen by na ně jinak mohlo mít vážné dopadyʾ“.
V právě zveřejněném policy briefu VÚPSV/RILSA Inflační nerovnost v České republice se dočtete mimo jiné toto:
„Inflace v kategorii bydlení, voda, elektřina, plyn a další energie je vyšší u domácností s nízkými příjmy a u domácností rodičů-samoživitelů než u domácností s vyššími příjmy a domácností se dvěma rodiči. Největší rozdíl je viditelný u domácností s jedním rodičem, pro které rostoucí ceny bydlení, vody, elektřiny, plynu a dalších energií představují 40,15 % celkové inflace oproti 28,44 % u úplných rodin.
[…]
Snížení kupní síly od dubna 2021 do dubna 2022 v důsledku inflace pro nízkopříjmové domácnosti a domácnosti rodičů-samoživitelů jsme vypočítali ve výši 15 179 Kč, resp. 20 445 Kč“.
Plné znění policy briefu VÚPSV/RILSA Inflační nerovnost v České republice:
12. 07. 2022
Ohlasy analýz VÚPSV/RILSA v masmédiích: k náhradnímu výživnému pro nezaopatřené děti a ohledně postojů k rodičovství
Také na počátku prázdninového období se v masmédiích objevují příspěvky čerpající z analýz Výzkumného ústavu práce a sociálních věcí.
Počátkem července se ČTK a Česká televize (a s odkazem na článek ČTK i další masmédia) zajímaly o to, kolik za rok existence nové právní úpravy vyplatily pobočky Úřadu práce na náhradním výživném dětem neplatičů.
Iva Merhautová, náměstkyně MPSV ze sekce sociálního pojištění a nepojistných dávek, novinářům sdělila i výsledky zatím neveřejné analýzy VÚPSV/RILSA. Citujeme ze zprávy ČTK: „Výzkumný ústav práce a sociálních věcí provedl na jaře průzkum mezi žadateli a příjemci. Podle zjištění dvě třetiny dotázaných pracovaly, víc než pětina byla na rodičovské či mateřské a osm procent bylo nezaměstnaných. Dvě třetiny lidí pobíraly dávku na jedno dítě, čtvrtina na dvě děti. Stát poskytuje nejčastěji náhradní výživné školákům od sedmi do 15 let“.
Zdroj: https://www.ceskenoviny.cz/zpravy/mpsv-urady-prace-vyplatily-na-nahradnim-vyzivnem-za-prvni-rok-107-8-mil-kc/2227058
Zmíněná analýza VÚPSV/RILSA je hlavním výstupem letošního projektu Okolnosti nároku na náhradní výživné a sociálně ekonomická situace jeho příjemců (https://old.rilsa.cz/projekty/?id=395). Na webu Výzkumného ústavu práce a sociálních věcí bude souhrnná zpráva zveřejněna v druhé polovině července.
Všechny mutace regionálního Deníku přinesly koncem června článek s vazbou na 5. ročník konference Fórum rodinné politiky, pořádané Ministerstvem práce a sociálních věcí. Příspěvek se zaměřil na postoje českých občanů/-ek k zakládání rodin a na ekonomické a pracovněprávní obtíže s tím spojené.
Článek čerpal mimo jiné z publikace VÚPSV/RILSA Bezdětní a postoje k rodičovství (2021) a z konferenčního vystoupení Jany Paloncyové, vedoucí výzkumného oddělení rodinné politiky VÚPSV/RILSA. Citujeme z regionálního Deníku: „Návrat [z rodičovské dovolené do zaměstnání] je o to těžší, že většinou nastává až po několika letech. Česko má oproti jiným státům v Evropě velmi dlouhou rodičovskou dovolenou. ‚Podíl matek dětí do tří let na trhu práce je velmi malý. Pouhá pětina, přičemž průměr v Evropské unii je třikrát vyšší. Řešení by představovalo více částečných úvazků. Těch je však u nás pouze šest procent, ačkoli v Evropské unii činí průměr přes třicet procent,‘ upozornila Jana Paloncyová z Výzkumného ústavu práce a sociálních [věcí]“.
Zdroj: https://brnensky.denik.cz/zpravy-z-ceska/zeny-prace-rodicovstvi-20220626.html
Plné znění odborné monografie Bezdětní a postoje k rodičovství: https://katalog.vupsv.cz/Fulltext/vz_487.pdf
Stručné shrnutí dané problematiky a doporučení ve stejnojmenném policy briefu z ediční řady VÚPSV:
01. 06. 2022
Novinky.cz o poznatcích průzkumu VÚPSV/RILSA „Úplné rodiny 2021“
Novinky.cz, nejčtenější český zpravodajský portál, uveřejnily článek o dopadech koronavirové pandemie na úplné rodiny s dětmi. Hlavním zdrojem byla publikace Výzkumného ústavu práce a sociálních věcí.
Monografie Úplné rodiny s dětmi přináší poznatky z rozsáhlého kvantitativního výběrového šetření Úplné rodiny 2021, které sledovalo 2 295 rodin a bylo doplněno kvalitativním výzkumem.
Studie zachycuje zkušenosti úplných rodin v době, kdy byla celá společnost zhruba rok a půl výrazně zasažena pandemií covidu-19. Popisuje i hodnoty a postoje rodičů k rodičovství, partnerství a rodinné politice.
Článek zpravodajského portálu Novinky.cz se zaměřil hlavně na finanční situaci úplných rodin v pandemickém roce 2021. Autora zaujala například tato zjištění: „Opatření, která měla nahradit případné výpadky příjmů v důsledku pandemie, ale i přes občasné finanční potíže využila jen menšina rodičů. V období od března 2020 do září 2021 to byla nejčastěji nemocenská, kterou alespoň jeden z rodičů čerpal ve čtvrtině zkoumaných rodin. Krizové ošetřovné na dítě našlo upotřebení v méně než pětině zkoumaných rodin.“ (Zvýraznění provedla redakce webu VÚPSV/RILSA.)
Článek zpravodajského portálu Novinky.cz: https://www.novinky.cz/domaci/clanek/pandemie-ovlivnila-psychiku-rodin-ukazal-pruzkum-40398460?fbclid=IwAR1oyawtNEDhcQ2JENP0795F9sy9Yj_-RH4nmENZ18bBME3xyIpt3YKm0eM#source=hp&seq_no=7&utm_campaign=abtest198_novy_panel_sluzeb_varA&utm_medium=z-boxiku&utm_source=www.seznam.cz
25. 02. 2022
Ohlasy výzkumů VÚPSV v médiích: k proměnám rodičovských rolí za „lockdownů“ a k neplacení výživného
V nedávné době přilákaly pozornost novinářů i ty z výzkumů VÚPSV, které se zabývaly proměnami rodičovských rolí během koronavirových uzávěr a problematikou neplacení výživného. Jako vždy v takových případech doplňujeme k mediálním textům odkazy na plné verze příslušných studií Výzkumného ústavu práce a sociálních věcí.
23. února se konal online kulatý stůl Péče – popelka společnosti i ekonomiky. Výzkumná pracovnice VÚPSV Anna Šťastná zde představila dílčí výsledky výzkumu Současná česká rodina, jehož je Výzkumný ústav práce a sociálních věcí partnerem. A. Šťastná se věnovala tomu, nakolik se během koronavirových uzávěr proměnilo rozdělení rodičovských rolí v rodinách s alespoň jedním dítětem mladším 14 let.
Českou tiskovou kancelář zaujala například tato zjištění: „V úplných rodinách s aspoň jedním dítětem do 14 let poměrně dominantně bez ohledu na pandemickou vlnu v téměř polovině rodin hlavní celodenní péči převzala při uzavření škol žena. Muž se na hlavní péči nikterak nepodílel. Rodiny, kde převzal péči muž a žena na ní neparticipovala, byly v naprosté menšině“.
Zprávu ČTK převzaly například webové stránky měsíčníku Týden, zpravodajský portál NášREGION.cz a Haló noviny.
Zpravodajský portál Českého rozhlasu iROZHLAS.cz se své zprávě z 20. února věnoval vývoji počtu rodičů, kteří na své dítě neplatí výživné. V textu se uvádí, že příšlušné analýzy ministerstva spravedlnosti odkazují také na studii VÚPSV Neúplné rodiny. Portál iROZHLAS.cz cituje Sylvu Höhne, spoluautorku této studie: „S nižším vzděláním bývají spojeny horší pracovní podmínky, takže pravděpodobnost, že ten druhý z rodičů bude bez příjmu, je vyšší. Na druhou stranu u rodičů s vysokoškolským vzděláním a lepším příjmovým zajištěním můžeme čekat vyšší snahu se dohodnout a brát v potaz zájem dětí a zajištění jejich potřeb“.
25. 02. 2022
Lidové noviny o bezdětnosti v ČR – i s oporou ve studii VÚPSV „Bezdětní a postoje k rodičovství“
Lidové noviny uveřejnily 24. února 2022 obsáhlý článek o faktech a prognózách bezdětnosti v České republice. Mezi zdroje statě patřila odborná pojednání vydaná Výzkumným ústavem práce a sociálních věcí.
17. 02. 2022
Výzkumná pracovnice VÚPSV Olga Nešporová v diskusním pořadu České televize o smrti a pohřbívání
Česká televize vysílala 15. února 2022 další díl pořadu Focus Václava Moravce, tentokrát nazvaný Život se smrtí. Jednou ze šestice pozvaných byla socioložka Olga Nešporová z Výzkumného ústavu práce a sociálních věcí.
16. 02. 2022
Rozhovor na ČT 1 o „Národním týdnu manželství 2022“ s odkazem na studii Výzkumného ústavu práce a sociálních věcí
V tomto týdnu (14. – 20. 2. 2022) probíhá 16. ročník „Národního týdne manželství“ – akce zaměřené na podporu tradiční formy partnerského soužití. Řada textů od pořadatelské organizace se vztahuje k výzkumu českých rodin, jemuž se dlouhodobě věnuje Výzkumný ústav práce a sociálních věcí.
15. 02. 2022
Výzkumná pracovnice VÚPSV Lucie Vidovićová pro Seznam Zprávy o dopadech koronavirové pandemie na seniory
Internetový zpravodajský portál Seznam Zprávy přinesl 14. února 2022 další díl své série „Senioři v Česku“. Věnuje se vlivům, které na tuto skupinu obyvatel ČR měla pandemie covidu-19. Článek se do značné míry opírá o poznatky Lucie Vidovićové, socioložky z Výzkumného ústavu práce a sociálních věcí.
14. 12. 2021
K mediálním ohlasům workshopu z projektu „Komplexní výzkum o situaci rodin a seniorů“ zveřejňujeme prezentaci
Workshop VÚPSV, který 13. prosince 2021 představil výsledky výzkumu VÚPSV „Úplné rodiny s dětmi“, přilákal značnou pozornost i v řadách novinářů. Kromě linků na dva masmediální ohlasy zmíněného workshopu nabízíme plné znění obsáhlé prezentace.
24. 11. 2021
Novinky.cz o prvních výsledcích průzkumu VÚPSV z projektu „Dopady pandemie Covid-19 na sólo rodiče“
Novinky.cz, nejčtenější český zpravodajský portál, uveřejnily článek o dopadech koronavirové pandemie na české samoživitele a samoživitelky. Hlavním zdrojem zprávy byl výzkum VÚPSV.
17. 9. 2021
Výzkumná zpráva VÚPSV „Zkracování pracovní doby“ hlavním zdrojem obsáhlého článku na Aktuálně.cz
Internetový deník Aktuálně.cz publikoval 16. září článek věnovaný fenoménu krácení pracovní doby. Hlavním zdrojem příspěvku byla výzkumná zpráva VÚPSV „Zkracování pracovní doby“.
2. 7. 2021
Výzkumná pracovnice VÚPSV Sylva Höhne v rozhovoru pro Český rozhlas o problematice náhradního výživného
30. června vysílal Český rozhlas Radiožurnál reportáž informující o základních parametrech a podmínkách náhradního výživného, tedy nové sociální dávky, o kterou lze žádat od letošního 1. července. Jednou z odborných respondentek byla Ing. Sylva Höhne, výzkumná pracovnice VÚPSV. Upozornila na úskalí, která mohou provázet žádosti o náhradní výživné.
26. 3. 2021
Vybrané poznatky naší „Zprávy o rodině 2020“ v lifestylovém časopise HEROINE
HEROINE – časopis mající motto „lifestylový magazín pro chytrou ženu“ – přinesl ve své internetové verzi obsáhlý článek nabízející čtenářsky přístupnou formou vybrané poznatky monografie VÚPSV Zpráva o rodině 2020.
5. 1. 2021
Výzkumná pracovnice VÚPSV, v. v. i., Lucie Vidovićová v rozhovoru pro Idnes.cz o ageismu a sociálních důsledcích koronavirové pandemie pro seniory
3. ledna vyšel na Idnes.cz obsáhlý rozhovor s Lucií Vidovićovou, výzkumnou pracovnicí VÚPSV, v. v. i., a Masarykovy univerzity. Tématem interview byly sociální dopady koronavirové pandemie pro seniory a problematika ageismu.
30. 12. 2020
Výzkumná pracovnice VÚPSV, v. v. i., Lucie Vidovićová hovořila pro ČRo Plus o dopadech koronavirové krize na seniory a o dokumentu „Seniorské desatero“
30. prosince poskytla Lucie Vidovićová, výzkumná pracovnice VÚPSV, v. v. i., a Masarykovy univerzity, Českému rozhlasu Plus rozhovor o dopadech koronavirové krize na seniory a o dokumentu Seniorské desatero.
Email ze dne 13. 5. 2019:
… „Vystoupení paní Mgr. Danici Schebelle a pana Mgr. Jana Kubáta z Výzkumného ústavu práce a sociálních věcí, v. v. i. a prezentace výzkumů na platformách a kulatých stolech, je vždy velice přínosné a inspirativní. Jsme velice rádi, že problematika cizinců žijících v ČR patří do předmětu zájmu této instituce a moc se těšíme na další spolupráci.“ …
Mgr. Lenka Herčíková
vedoucí centra integrace cizinců
odbor regionálního rozvoje
oddělení strategického rozvoje
Krajský úřad Jihomoravského kraje
Email ze dne 26. 4. 2019:
Vážená paní Schebelle, vážený pane Kubáte a vážený pane Pojere,
dlouhodobé mapování široké baterie indikátorů integrace cizinců z třetích zemí a jejich pravidelné analytické vyhodnocování je z pohledu a zkušeností Odboru azylové a migrační politiky MV ČR v rámci členských států EU považováno za unikátní, pro Českou republiku přínosné a finančně dostupné.
Výstupy Vámi prováděného aplikovaného výzkumu věnované otázkám integrace cizinců z třetích zemí přinášejí potřebné informace z důležitých oblastí společenského života ovlivňujících proces integrace, přičemž zároveň reflektují aktuální dění v oblasti migrace. Vybraná zjištění výzkumné činnosti VÚPSV v oblasti integrace byla proto reflektována také v Aktualizované koncepci integrace 2016 – Ve vzájemném respektu.
Odbor azylové a migrační politiky MV ČR
Email ze dne 23. 4. 2019:
Vážená paní Kuchařová, vážená paní Paloncyová,
děkuji za pozvání na velmi zajímavý workshop, ráda se zúčastním, prosím považujte to za mou přihlášku.
Před časem sklidil velký úspěch jeden z Vašich předchozích výzkumných výstupů. V rámci konference pro soudce, advokáty a rodinně-právní experty jsem přednesla údaje ze studie Rodiny s dětmi v ČR a vyvolaly značný ohlas. Zejména pro odborníky z justice, kteří se denně zabývají řešením situace rodin, kde se rozpadá rodičovský pár, byla velmi překvapivá čísla o úplných rodinách a dětech, které vyrůstají v úplných rodinách.
Prezentace zaujala i přítomné ústavní soudce, kteří si Vaši studii vyžádali. Považuji to za významný impuls ve prospěch primární prevence – neuvažovat o rodině z perspektivy ohrožení rozpadem, ale z perspektivy podmínek k úspěšnému rozvoji. Rodinní soudci a právníci jsou denně konfrontováni s opakem, až potom mají pocit, že každá rodina je odsouzena k zániku…
Těším se na setkání a přeji hezký podvečer
Mgr. Petra Michalová, DiS.
vedoucí oddělení projektová kancelář/Head of Project Department
Úřad pro mezinárodněprávní ochranu dětí
Email ze dne 12. 11. 2018:
Dobrý den paní Barvíková,
podrobněji čtu Vaši výzkumnou zprávu ohledně násilí a dětí. Čerpáme z ní při nastavování pracovních postupů, jak pracovat a komunikovat s dětmi se zkušeností s násilím.
Také jste nám doporučila připojit se k iniciativě Cochem a v tomto směru také podnikáme kroky.
Chtěla bych Vám vyjádřit hluboké uznání a poděkovat za naši organizaci za přínosnou práci, kterou dlouhodobě vykonáváte ve prospěch dětí a občanské společnosti.
Za sebe se budu těšit na další Vaše publikace, přeji Vám sílu a radost z Vašich aktivit. Velmi pozitivně ovlivňujete nás ostatní.
Srdečně, Z. Müllerová
Doprovázející pracovník, metodik odborné pomoci
Dobrá rodina, o. p. s.