RILSA Policy Briefs

Vyhodnocení společensky účelných pracovních míst realizovaných v roce 2017

Ondřej Hora – Markéta Horáková – Miroslav Suchanec – Helena Marešová – Marie Táborská

Policy brief shrnuje hlavní zjištění odborné monografie „Vyhodnocení dopadu a cílenosti programu společensky účelných pracovních míst realizovaného v roce 2017“ (VÚPSV, 2022), která je jedním z výstupů projektu „Vyhodnocování účinnosti a efektivity realizace APZ“.  Autoři zjistili mimo jiné to, že  klíčovým kritériem pro vstup do daného sociálního programu byla v roce 2017 vyšší délka aktuální nezaměstnanosti. Dále analýza identifikovala výrazné regionální diference ve struktuře a rozsahu jednotlivých programů podpory společensky účelných pracovních míst. Horší výsledky ohledně přítomnosti v evidenci Úřadu práce byly zaznamenány u programu Odborné praxe pro mladé do 30 let. Výzkumníci doporučují například  zajistit propojení dat systému registrace uchazečů na Úřadech práce a dat ze správy sociálního zabezpečení a zvážit u méně znevýhodněných uchazečů poskytování kratší podpory, neboť závěry výzkumu naznačují, že i půlroční podpora může v některých případech postačovat k dosažení očekávaného efektu programu.

Policy Brief VÚPSV, v. v. i., č. 1/2022

1 soubor(y) 10.27 MB

ke stažení

Individuální práce s obtížně umístitelnými uchazeči o zaměstnání: případová studie na vybraném kontaktním pracovišti Úřadu práce ČR

Miroslava Rákoczyová – Robert Trbola – Tomáš Sirovátka

Policy brief přináší hlavní závěry odborné monografie „Individuální práce s obtížně umístitelnými uchazeči o zaměstnání: případová studie na vybraném kontaktním pracovišti Úřadu práce ČR“ (VÚPSV, 2022), která je jedním z výstupů projektu „Vyhodnocování účinnosti a efektivity realizace APZ“. Mezi zjištění patří, že dobře fungující odborné poradenství dovede zajistit individuální přístup a stanovení potřeb znevýhodněných uchazečů, včetně těch mimo trh práce. Platí to i v případech, kdy poradenství navazuje na relativně úzce zaměřenou činnost oddělení zprostředkování. Autoři pro další zkvalitnění individuální práce s uchazeči o zaměstnání doporučují omezit administrativní zátěž, zvýšit kvalifikační nároky pro danou činnost (i její ohodnocení) a vytvořit legislativní rámec pro provázanost poradenství v oblasti zaměstnanosti a sociálních služeb a sociální práce.

Policy Brief VÚPSV, v. v. i., č. 2/2022

1 soubor(y) 1.82 MB

ke stažení

Homoparentální rodiny v České republice

Olga Nešporová

Policy brief shrnuje hlavní výsledky odborné monografie „Homoparentální rodiny“ (VÚPSV, 2021), která využívá i zjištění  vzešlá z projektu „Komplexní výzkum o situaci rodin a seniorů“.  Autorka uvádí, že počty homoparentálních rodin v České republice v posledních letech významně narůstají. Podle odhadů v takových rodinách dnes v ČR žijí tisíce dětí.  Možnosti realizace rodičovství jsou jednodušší pro ženské páry než pro mužské. Absence rodičovských práv pro registrované stejnopohlavní páry je aktuálně LGB rodiči vnímána jako hlavní nedostatek a zátěž pro fungování jejich rodin. Osvojení (adopce) dítěte partnera ani osvojení (adopce) cizího dítěte ani společná pěstounská péče nejsou párům leseb a gayů v ČR umožněny.

Policy Brief VÚPSV, v. v. i., č. 3/2022

1 soubor(y) 11.38 MB

ke stažení

Reflexe záchranné sociální sítě v období covidu-19 – identifikace rizikových skupin

Helena Marešová – Marie Táborská – Oleksandr Stupnytskyy – Petr Víšek – Helena Vychová

Policy brief přináší výsledky získané v prvním období řešení projektu zaměřeného zejména na detekci rizikových skupin a zmapování negativních dopadů covidu-19 na jejich sociální situaci. Dle výsledků provedené analýzy dat sledujících vývoj na trhu práce měla pandemie covidu-19 nejvýraznější negativní vliv na ženy, mladé a starší pracovníky a pracovníky s nízkým příjmem. Autoři v souvislosti s dopady pandemie covidu-19 očekávají vznik nových sociálních problémů a rizikových skupin, pro které v současnosti nejsou dostupné či účinné stávající nástroje záchranné sociální sítě. Doporučují proto vymezit další indikátory a zdroje kvalitativních informací za účelem reálnějšího popisu a sledování aktuální situace skupin osob čelících sociálním problémům.

Policy Brief VÚPSV, v. v. i., č. 4/2022

1 soubor(y) 1.38 MB

ke stažení

Vyhodnocení cílenosti a dopadu programu veřejně prospěšných prací v roce 2016

Jiří Vyhlídal – Helena Marešová – Marie Táborská – Markéta Horáková

Policy brief shrnuje hlavní výsledky odborné monografie „Vyhodnocení cílenosti a dopadu programu veřejně prospěšných prací realizovaného v roce 2016“ (VÚPSV, 2021), která je jedním z výstupů projektu „Vyhodnocování účinnosti a efektivity realizace APZ“. Výzkum byl realizován na souboru administrativních dat sbíraných v souvislosti s evidencí uchazečů o zaměstnání a administrací programů aktivní politiky zaměstnanosti na kontaktních pracovištích Úřadu práce.  Autoři zjistili například to, že program veřejně prospěšných prací (VPP) slouží k naplňování řady cílů, z nichž některé jsou spíše implicitní. Ve strukturálně postižených regionech je program VPP dlouhodobou a ustálenou alternativou pracovního uplatnění. Z porovnání výsledků intervenční a kontrolní skupiny vyplynulo, že účast v programu VPP ve větší míře vede k opětovné evidenci na úřadech práce.

Policy Brief VÚPSV, v. v. i., č. 5/2022

1 soubor(y) 891.69 KB

ke stažení

Úplné rodiny s dětmi a vliv pandemie covidu-19

Věra Kuchařová – Olga Nešporová – Kamila Svobodová – Sylva Höhne – Jana Paloncyová

Policy brief shrnuje hlavní výsledky odborné monografie Úplné rodiny s dětmi (VÚPSV, 2022), která vzešla z pětiletého projektu „Komplexní výzkum o situaci rodin a seniorů (2018–2022)“. Přednostní pozornost byla věnována tomu, jaký vliv měla na úplné rodiny pandemie covidu-19. Ke zjištěním patří například to, že se pandemie příliš nepromítla do materiální situace úplných rodin a pozice rodičů na trhu práce nebyly výrazněji poznamenány. Pokud k tomu došlo, bylo častějším jevem snížení pracovního příjmu, než že by rodič nemohl svoji práci vůbec vykonávat. Zhruba ve čtvrtině zkoumaných rodin zažívali rodiče pocit vyčerpání a vyhoření. Slaďování rodiny a zaměstnání bylo během koronavirové pandemie obtížnější pro matky než pro otce.

Policy Brief VÚPSV, v. v. i., č. 6/2022

1 soubor(y) 12.71 MB

ke stažení

Volba lokality k pobytu a přesídlovací politiky: Ukrajinští váleční uprchlíci v České republice

Davit Adunts – Bohdana Kurylo – Jitka Špeciánová

Policy brief shrnuje hlavní výsledky stejnojmenné studie, kterou tým Výzkumného ústavu práce a sociálních věcí publikuje v anglickém jazyce v průběhu srpna 2022. Snaží se vysvětlit nerovnoměrné rozdělení ukrajinských válečných uprchlíků na území ČR. Zaměřují se na dva determinanty volby místa pobytu na území ČR: na etnické sítě a vyhlídky na získání zaměstnání. Text zohledňuje i nejnovější poznatky o účinnosti zahraničních přesídlovacích politik a doporučuje sociálněpolitická opatření. Autoři předkládají důkazy o pozitivní korelaci mezi počtem ukrajinských uprchlíků a počtem předchozích ukrajinských přistěhovalců v ČR: váleční uprchlíci přicházejí do míst, kde mají příbuzenské, přátelské či jiné sociální kontakty.   Relokační politice výzkumníci doporučují, aby se nesoustředila pouze na rovnoměrnější geografické rozložení migrantů, ale zvážila i možnosti integrace na trhu práce a kapacity školských zařízení. Přesídlovací politika by měla být primárně adresována specifickým skupinám uprchlíků, například těm, kteří sami nemohou najít bydlení, zaměstnání nebo školu pro své děti.

Policy Brief VÚPSV, v. v. i., č. 7/2022

1 soubor(y) 12 MB

ke stažení

Inflační nerovnost v České republice

Davit Adunts – Bohdana Kurylo – Jitka Špeciánová

Policy brief shrnuje hlavní výsledky stejnojmenné studie, kterou tým Výzkumného ústavu práce a sociálních věcí publikuje v anglickém jazyce v průběhu srpna 2022. Jejím cílem bylo vytvořit indexy spotřebitelských cen (CPI) pro zranitelné skupiny obyvatel České republiky (z hlediska příjmu a složení rodiny), vypočítat jejich meziroční ztrátu kupní síly a popsat zahraniční praxi zaměřenou na zmírňování dopadů rostoucích cen. Analýzou dat ze Statistiky rodinných účtů a dat o indexu spotřebitelských cen autoři zjistili, že míry inflace specifické pro jednotlivé skupiny českých domácností jsou velmi podobné míře inflace pro celkovou populaci nezahrnující seniory, jedinou výjimkou jsou domácnosti rodičů-samoživitelů, které v roce 2022 čelí vyšší inflaci. Autorský kolektiv doporučuje vládní pomoc zaměřit především na nejzranitelnější skupiny obyvatel.

Policy Brief VÚPSV, v. v. i., č. 8/2022

1 soubor(y) 1.55 MB

ke stažení

Energetická inflace napříč socioekonomickými skupinami v České republice

Filip Mandys

Policy brief zpracovává data Statistiky rodinných účtů Českého statistického úřadu (ČSÚ), indexu cen energií ČSÚ, informací o cenách pohonných hmot ČSÚ a údajů Eurostatu.  Autor mimo jiné zjistil, že průměrná česká domácnost čelila mezi červnem 2021 a 2022 značnému nárůstu cen energií, a to o 45,2 %. Všechny socioekonomické skupiny čelily podobně velké inflaci energií, přičemž specifická míra této inflace pro jednotlivé skupiny se pohybovala od 43,8 % do 46,3 %. Největšímu procentuálnímu nárůstu cen energií tak čelily osoby samostatně výdělečně činné a domácnosti neúplných rodin. Podle autora by se ve střednědobém a dlouhodobém horizontu vláda ČR měla zaměřit na implementaci hlubších strukturálních změn a poskytnout pobídky ke snížení celkové energetické náročnosti domů a bytů, aby snížila citlivost domácností na budoucí energetické inflační šoky.

Policy Brief VÚPSV, v. v. i., č. 9/2022

1 soubor(y) 3.17 MB

ke stažení

Základní charakteristiky pracovní síly v oblasti výkonu sociální práce

Jana Havlíková

Policy brief přináší prvotní výsledky historicky prvního plošného sběru dat o kvalitě výkonu sociální práce (dále SP) v ČR. Rozsáhlé dotazníkové šetření „Kvalita výkonu sociální práce v ČR“ (červen – srpen 2022) bylo určeno pro sociální pracovníky bez ohledu na to, ve které oblasti působí. Tento policy brief shrnuje základní poznatky týkající se jednoho ze zjišťovaných témat, a to charakteristiky pracovní síly v oblasti výkonu sociální práce. Analýza naznačuje, že jednou ze základních charakteristik této pracovní síly je silná motivace tuto profesi vykonávat, která má primárně vnitřní zdroje (zejména vlastní přesvědčení o smysluplnosti dané činnosti). Stejně tak je ale zřejmé, že dlouhodobé opomíjení vnějších motivačních zdrojů pro působení v této profesi významně ohrožuje kvalitu jejího výkonu. Za zvláště alarmující autorka považuje situaci v oblasti odměňování sociálních pracovníků.

Policy Brief RILSA, č. 10/2022

1 soubor(y) 389.31 KB

ke stažení

Hodnocení účelnosti využití státního příspěvku na výkon pěstounské péče na činnosti realizované v rámci doprovázení osob pečujících a osob v evidenci, vyčíslení nákladů na jednotlivé činnosti, které jsou součástí doprovázení

Daniela Lusková – Jaromíra Kotíková

Policy Brief VÚPSV, v. v. i., č. 1/2021

1 soubor(y) 3.55 MB

ke stažení

Populace osob bez domova v České republice

Olga Nešporová – Petr Holpuch

Policy Brief VÚPSV, v. v. i., č. 2/2021

1 soubor(y) 9.25 MB

ke stažení

Problematika vymezování kvality výkonu sociální práce

Jana Havlíková

Policy Brief VÚPSV, v. v. i., č. 3/2021

1 soubor(y) 6.57 MB

ke stažení

Bezdětní a postoje k rodičovství

Jana Paloncyová – Hana Hašková – Sylva Höhne – Věra Kuchařová – Lucie Žáčková – spolupráce Aco Lukić

Policy Brief VÚPSV, v. v. i., č. 4/2021

1 soubor(y) 5.00 MB

ke stažení