2023
Digitální pracovní platformy a platformová práce v České republice
Jana Váňová – Soňa Veverková
Text shrnuje výsledky projektu Nové formy zaměstnávání – past či budoucí cesta? Věnuje se českým digitálním pracovním platformám a jejich obchodním modelům. Z analýzy 95 českých digitálních pracovních platforem vyplývá, že téměř 100 % pracovníků, kteří pracují pro české digitální pracovní platformy, je sebezaměstnaných. Toto uspořádání vztahů mezi digitálními pracovními platformami a jejich pracovníky nutně přináší otázku, zda a do jaké míry je v tomto typu podnikání běžný švarcsystém. Analýza českých digitálních pracovních platforem ukazuje, že obchodní modely těchto platforem jsou značně heterogenní, a chceme-li zjistit, zda konkrétní digitální pracovní platforma využívá švarcsystém, je nutné prostudovat její obchodní podmínky, které upravují vztahy mezi digitální pracovní platformou, pracovníkem (dodavatelem) a zákazníkem (odběratelem). K podpoře snah, aby se z platformové práce nestala prekérní forma zaměstnávání, tento policy paper doporučuje například důslednější kontroly prováděné Státním úřadem inspekce práce, zapojení odborů do ochrany platformových pracovníků, certifikaci digitálních pracovních platforem, redefinici závislé práce a legislativní zakotvení statusu platformového pracovníka.
2022
Porozvodová péče o děti ve veřejném mínění a možné implikace
Jana Barvíková – Sylva Höhne – Jana Paloncyová – Lucie Žáčková
Text shrnuje vybrané výsledky kvalitativních i kvantitativních šetření realizovaných v rámci projektu Dopady míry rodičovského konfliktu na dítě a role, jakou v nich hraje konkrétní forma porozvodového uspořádání péče (IP70612) a z nich vyplývající doporučení pro opatření rodinné politiky. Z dosavadních poznatků vyplývá, že ačkoli rozpad rodiny v české společnosti není výjimečným jevem, míra povědomí veřejnosti o tom, jak celý proces probíhá, jak je možné péči o děti následně nastavit a jaké to vše může mít praktické dopady na děti i rodiče, je obecně relativně nízká. To poukazuje mj. na naléhavou potřebu systematického uchopení edukace rozcházejících se rodičů formou psycho-sociálně-právního poradenství a osvěty široké veřejnosti. Závěrečná doporučení směřují i k nastavení a fungování celého systému, včetně přístupu institucí a jednotlivých profesí zapojených do řešení rodičovských konfliktů.
Inflation Inequality in the Czech Republic
Davit Adunts – Bohdana Kurylo – Jitka Špeciánová
This project employs Czech Household Budget Survey and Consumer Price Index data to create consumer price indices for various population subgroups in the Czech Republic. We find that subgroup-specific inflation rates are very similar to the inflation rate for all the non-elderly population, with the exception of single-parent households, which experienced a higher inflation rate in 2022 than did the other subgroups. However, the difference was reasonably modest. Importantly, we found that inflation issuing from housing, water, electricity, gas and other fuels is significantly higher for low-income and single-parent households than for highincome and two-parent households. The difference is particularly significant for single-parent households, for which inflation due to increases in housing, water, electricity, gas and other fuel costs represents 40.15 percent of their overall inflation burden compared to 28.44 percent for two-parent households. This finding suggests that the recent increases in electricity and gas prices may exert particularly harmful effects on single-parent households unless the government provides the support necessary to mitigate the adverse effects of rising prices. While all households are being affected by rising living costs, single-parent and low-income households should be prioritized in terms of support. In addition, we calculated that for lowincome and single-parent households, the total loss of purchasing power due to inflation amounts to CZK 15,179 and CZK 20,445, respectively.
Location Choice and Dispersal Policies: Ukrainian War Immigrants in the Czech Republic
Davit Adunts – Bohdana Kurylo – Jitka Špeciánová
The large influx of Ukrainian immigrant refugees to the Czech Republic fleeing from the war has attracted the attention of many policymakers due to their unequal geographical distribution. The high concentration of refugees in some districts has the potential to burden the school and healthcare systems, as well as the housing market. This project aims to provide an explanation for the unequal distribution of refugees by studying the determinants of refugee location choices in the Czech Republic, including ethnic networks and employment prospects. We provided evidence of a positive association between the number of Ukrainian refugees and (i) the stock of previous Ukrainian immigrants (our measure of ethnic networks) and (ii) the number of available job positions. In addition, we conducted a review of previous studies on the effectiveness of dispersal policies and determined that such policies exert ambiguous effects on refugee labor market integration. Hence, dispersal policies need to consider the integration of refugees and their intentions to remain in the country.
Household-specific Energy Expenditure and Inflation in the Czech Republic
Filip Mandys
The Czech Republic is currently suffering from one of the highest inflation rates in Europe. While a large share of the country’s inflation is due to rising energy prices, the professional literature currently lacks any information on the impacts of energy inflation on different consumer groups. Therefore, this policy paper analyses household-specific energy expenditure and inflation employing a novel dataset and via the application of weighted least squares and weighted average methodologies. The results indicate that the energy expenditure share of total expenditure is most affected by the number of children and pensioners in the household, i.e. increases of 6.6% and 24% respectively for each extra child or pensioner. This result was found to apply particularly to gas and automobile fuel expenditure. An increase in income of one quintile decreases the share of energy expenditure by 3.6%, with the decrease being most pronounced for gas. Furthermore, an increase in the number of person living in flats lowers electricity expenditure by 2.1%, possibly due to the higher energy efficiency of flats. The average Czech household faced an energy price increase of 45.2% between June 2021 and 2022. The groups that faced the highest inflation in percentage terms comprised the self-employed, inhabitants of large cities, high income earners, and single-parents. However, in absolute terms, the average household suffered from an annual loss of CZK 10 000 of purchasing power per capita, with the most affected groups being pensioners, inhabitants of small municipalities, homeowners, and low rather than high income households. This follows from the lowest income households losing CZK 21 000, which is comparatively significantly more than the CZK 26 000 lost by high income households. In addition, the policy paper also discusses the implications of the findings and provides recommendations for policymakers, including the provision of group-specific financial support and legislative incentives to promote energy-saving behaviour.
2021
Geneze, problémy a šance sociálního a dostupného bydlení
Petr Víšek – Jaromíra Kotíková – Kateřina Sadílková
Článek analyzuje problematiku sociálního a dostupného bydlení v ČR a zasazuje ji do obecnějšího vývoje české veřejné správy. Jako jeden ze závažných strukturálních, dlouho neřešených problémů identifikuje nedobré rozdělení pravomocí mezi stát a samosprávu. Příspěvek zohledňuje i nejnovější fenomény, jako jsou dopady digitalizace ekonomiky a koronavirové pandemie. Na závěr autoři formulují několik doporučení jako například uvolnit možnosti nových moderních řešení bytové výstavby nebo změnit roli a povinnosti samosprávných obcí a krajů.