11. 01. 2023 - První letošní policy brief RILSA: Finanční situace sólo rodičů v době pandemie covidu-19
Svými policy briefs nabízí Výzkumný ústav práce a sociálních věcí (RILSA) stručná shrnutí odborných poznatků a kvalifikovaná doporučení ohledně aktuálních témat sociální politiky.
První letošní číslo z ediční řady policy briefs RILSA je jedním z výstupů projektu „Dopady pandemie COVID-19 na sólo rodiče“ (reg. č. TL04000152), který byl spolufinancován se státní podporou Technologické agentury ČR v rámci Programu ÉTA.
Z hlavních poznatků vybíráme:
– během prvního roku trvání pandemie covidu-19 vnímala více než třetina (37 %) sólo rodičů zhoršení finanční situace své domácnosti. Avšak míra čerpání sociálních dávek sólo rodiči se významně nezměnila;
– téměř dvě pětiny sólo rodičů musely během pandemie šetřit na jídle, každý třetí byl okolnostmi nucen čerpat své úspory;
– každý jedenáctý sólo rodič požádal během pandemie o potravinovou pomoc neziskové organizace a/nebo o dávku mimořádné okamžité pomoci. Se svou žádostí však uspěla pouze přibližně polovina z nich;
– třetina sólo rodičů měla v době pandemie základní existenční obtíže v podobě problémů s hrazením výdajů na základní potřeby, jakými jsou zejména jídlo, ošacení a léky;
– půjčkami byli zatíženi čtyři z deseti sólo rodičů, pro čtvrtinu z nich bylo splácení půjček poměrně obtížné. Během pandemie si novou půjčku vzalo 16 % sólo rodičů.
Autorky výzkumu doporučují české rodinné politice zejména zpřehlednit a zjednodušit systém sociální podpory, dále posílit poradenství například ze strany poboček Úřadů práce, kde je ovšem i v souvislosti s probíhající ekonomickou krizí potřeba zvýšit personální kapacity. Z doporučení dále vybíráme posílení pozic sociálních pracovníků, podporu částečných úvazků a dalších flexibilních pracovních forem a zjednodušení procedury vyplácení příspěvku na bydlení. Autorky z RILSA oceňují dosavadní změny v této oblasti, dávají však do úvahy další revizi a zjednodušení formulářů a vysvětlujících pokynů pro jejich vyplnění.
Plné znění tematicky úzce související odborné monografie RILSA Dopady pandemie covidu-19 na sólo rodiče: https://katalog.vupsv.cz/fulltext/vz_510.pdf
Informace o projektu Dopady pandemie COVID-19 na sólo rodiče a seznam jeho publikačních výstupů: https://old.rilsa.cz/projekty/?id=384
23. 12. 2022 - Seminář výzkumných pracovníků RILSA o efektivnosti nástrojů aktivní politiky zaměstnanosti před pandemií covidu-19 a během pandemie
Pracovníci Výzkumného ústavu práce a sociálních věcí (RILSA) uspořádali 20. prosince 2022 ve spolupráci s Ministerstvem práce a sociálních věcí seminář pro odbornou veřejnost ,,Efektivnost nástrojů APZ v období konjunktury a v období COVID krize, se zřetelem na dlouhodobě nezaměstnané”. Na semináři byly prezentovány výsledky výzkumného projektu RILSA, který byl řešen v letech 2021–2022.
Na semináři zazněly tyto příspěvky (jména prezentujících jsou uvedena v závorkách): Uvedení, seznámení s cíli projektu (Tomáš Sirovátka), Strategie zaměstnavatelů a spolupráce s Úřadem práce v období pandemie, signalizační hodnota programů APZ (Jiří Vyhlídal), Cílenost programů APZ v době pandemie (Markéta Horáková), Dopady programů APZ v období pandemie (Miroslav Suchanec), Vyhodnocení projektu Podpora dlouhodobě nezaměstnaných/PDU (Tomáš Sirovátka), Vyhodnocení přínosu Příspěvku na dojížďku (Miroslava Rákoczyová), Metodika „Náklady na nezaměstnaného“ (Robert Jahoda), Implikace pro politiku zaměstnanosti, doporučení (Tomáš Sirovátka).
V diskusi vystoupili další členové řešitelského týmu (Ondřej Hora, Robert Trbola).
Podrobnější informace poskytnou dva hlavní výstupy (monografie) z projektu, jež budou zveřejněny po dokončení recenzním řízení.
Níže uvádíme jednotlivé prezentace.
prezentace Prohloubení a aktualizace metodiky „Náklady na nezaměstnaného“
prezentace Vyhodnocení situace specifických skupin osob na trhu práce..
prezentace Vyhodnocení projektu Podpora dlouhodobě nezaměstnaných - PDU
Výstupy z projektu za první rok řešení jsou dostupné zde:
https://katalog.vupsv.cz/fulltext/vz_498.pdf
https://katalog.vupsv.cz/fulltext/vz_499.pdf
https://katalog.vupsv.cz/fulltext/vz_500.pdf
20. 12. 2022 - 5. letošní číslo časopisu Fórum sociální politiky: mj. o měření kvality sociální péče, nastavení I. důchodového pilíře a o vnímání role státu během koronavirové pandemie
Také prosincové vydání časopisu Fórum sociální politiky, vydávaného Výzkumným ústavem práce a sociálních věcí (RILSA), přináší erudované články k důležitým aktuálním tématům sociální politiky.
Obsah 5. čísla Fóra sociální politiky:
Recenzované články
Systémové hodnocení kvality péče a služeb: inspirace z oblasti paliativní péče
Lucie Žáčková – Martin Loučka
Duševní zdraví, subjektivní zdravotní stav a osobní blahobyt ve vybraných okresech České republiky
Beatrice-Elena Chromková Manea – Dana Hübelová
Mikroekonomická kvantifikace výhodnosti českého základního důchodového pojištění dle parametrů pro rok 2023
Jiří Vopátek
Percepce principu solidarity a role státu v době před pandemií covidu-19 a v jejím průběhu jako výzva pro sociálně-pedagogické působení v oblasti posilování sociální soudržnosti
Jiří Pospíšil − Ivana Olecká
Knihy, které nezestárly
Jan Keller připomíná knihu socioložky Dominique Méda „Práce jako mizející hodnota?“
Recenze
Recenze publikace „Financování zdravotnických systémů: v kontextu české zdravotní politiky“
Kateřina Šámalová
Recenze knihy „Dějiny lidí“
Petr Šafařík
Informační servis
Zpráva o konferenci Sociální politika 2022
Vladimír Barák
Celé 5. letošní číslo časopisu Fórum sociální politiky je k dispozici zde: https://old.rilsa.cz/2022/12/20/forum-socialni-politiky-5-2022/
08. 11. 2022 - Nová studie RILSA představuje životní podmínky samoživitelů/-ek během koronavirové pandemie
Monografie „Dopady pandemie covidu-19 na sólo rodiče“ je jedním z hlavních výstupů stejnojmenného projektu realizovaného v letech 2020–2022 Výzkumným ústavem práce a sociálních věcí (RILSA) s finanční podporou Technologické agentury ČR.
Prezentované výsledky se opírají převážně o kvantitativní sociologické šetření uskutečněné mezi sólo rodiči na přelomu jara a léta 2021. Poznatky jsou dále doplněny zjištěními z hloubkových rozhovorů realizovaných v průběhu řešení projektu jak se samotnými sólo rodiči, tak s vybranými odborníky.
Autorský kolektiv se zabývá životem sólo rodičů a jejich rodin ve velké šíři. Například ohledně péče o děti a nutnosti slaďování práce a rodiny neopomíjí distanční vzdělávání, čerpání ošetřovného ani značné změny v pracovní sféře sólo rodičů. Doprovodným jevem pandemie bylo zhoršení finanční situace u části samoživitelů/-ek, ale také jejich rostoucí obavy z dalšího nepříznivého vývoje ekonomických podmínek, které jsou ještě umocněny probíhající ekonomickou a migrační krizí.
Pandemie covidu-19 negativně ovlivnila možnosti využívání neformální (převážně prarodičovské) pomoci, na níž je řada sólo rodičů více či méně závislá. Využití odborné pomoci je mezi sólo rodiči stále poměrně malé jednak kvůli snaze sólo rodičů řešit věci vlastními silami, jednak kvůli nedostatečné informovanosti o službách a nižší důvěře v účinnost jejich pomoci či z důvodu jejich (místní, časové, finanční aj.) nedostupnosti. Výsledky výzkumu přitom ukázaly, že osvěta – ve výzkumu zprostředkovaná prostřednictvím nabídnutého seznamu podpůrných služeb (https://old.rilsa.cz/seznam-podpurnych-sluzeb-pro-rodinu/) – by v tomto ohledu přispěla ke zvýšení počtu nových uživatelů/-ek služeb podporujících rodiny nacházející se v obtížné životní situaci.
Monografie v závěru přináší řadu doporučení cílených na podporu (nejen) sólo rodičů či zmírnění negativních dopadů pandemie, čímž naplňuje potenciál být podkladem pro koncepční činnost MPSV a oporou pro praxi dalších aktérů, například neziskových organizací pracujících se sólo rodiči.
Plné znění studie Dopady pandemie covidu-19 na sólo rodiče: https://katalog.vupsv.cz/fulltext/vz_510.pdf
Informace o projektu Dopady pandemie COVID-19 na sólo rodiče a dalších výstupech: https://old.rilsa.cz/projekty/?id=384
30. 09. 2022 - 4. letošní číslo časopisu Fórum sociální politiky: monotematické vydání o sociálně politických dopadech koronavirové pandemie (trh práce, sociální stát, společensky odpovědné podnikání, well-being ve zdravotnictví a školství)
Také čtvrté letošní číslo časopisu Fórum sociální politiky, vydávaného Výzkumným ústavem práce a sociálních věcí, přináší erudované články k důležitým aktuálním tématům sociální politiky. Třetím rokem po sobě se podzimní vydání monotematicky věnuje sociálním a sociálně politickým dopadům pandemie covidu-19.
Obsah 4. čísla Fóra sociální politiky:
Recenzované články
Rodičovství a „gender pay gap“ v různých kontextech trhu práce před pandemií covidu-19 a na jejím začátku
Alena Křížková – Kristýna Pospíšilová
Vliv pandemie covidu-19 na vývoj režimů sociálního státu
Karolína Bajajová
Pandemie covidu-19 z pohledu zdravotníků v nelékařských zdravotnických profesích
Naděžda Křečková Tůmová
Poznatky z výzkumu
Školné jako faktor nestability financování mateřských škol v době koronavirové pandemie
Simona Weidnerová – Tereza Vacínová
Pohoda (well-being) ředitelů a ředitelek mateřských škol během pandemie covidu-19
Simona Weidnerová – Tereza Vacínová
První data výzkumu „Současná česká rodina“ volně dostupná v datovém archivu
Anna Šťastná
Inovace ve společensky odpovědném podnikání v době pandemie covidu-19
Marie Dohnalová – Kateřina Legnerová
Knihy, které nezestárly
Jan Keller připomíná knihu Luca Boltanského a Evy Chiapellové „Le nouvel esprit du Capitalisme“
Recenze
Recenze eseje „Už je zítra? aneb Jak pandemie mění Evropu“
Jan Bittner
Recenze knihy „Důstojnost v medicíně“
Jan Mertl
Informační servis
Předsednická konference na vysoké úrovni na téma podpory dětí v kontextu Záruky pro děti
Gabriela Lazárková a kol.
Celé 4. letošní číslo časopisu Fórum sociální politiky je k dispozici zde: https://old.rilsa.cz/2022/09/30/forum-socialni-politiky-4-2022/
01. 06. 2022 - Novinky.cz o poznatcích průzkumu RILSA „Úplné rodiny 2021“
Novinky.cz, nejčtenější český zpravodajský portál, uveřejnily článek o dopadech koronavirové pandemie na úplné rodiny s dětmi. Hlavním zdrojem byla publikace Výzkumného ústavu práce a sociálních věcí.
Monografie Úplné rodiny s dětmi přináší poznatky z rozsáhlého kvantitativního výběrového šetření Úplné rodiny 2021, které sledovalo 2 295 rodin a bylo doplněno kvalitativním výzkumem.
Studie zachycuje zkušenosti úplných rodin v době, kdy byla celá společnost zhruba rok a půl výrazně zasažena pandemií covidu-19. Popisuje i hodnoty a postoje rodičů k rodičovství, partnerství a rodinné politice.
Článek zpravodajského portálu Novinky.cz se zaměřil hlavně na finanční situaci úplných rodin v pandemickém roce 2021. Autora zaujala například tato zjištění: „Opatření, která měla nahradit případné výpadky příjmů v důsledku pandemie, ale i přes občasné finanční potíže využila jen menšina rodičů. V období od března 2020 do září 2021 to byla nejčastěji nemocenská, kterou alespoň jeden z rodičů čerpal ve čtvrtině zkoumaných rodin. Krizové ošetřovné na dítě našlo upotřebení v méně než pětině zkoumaných rodin.“ (Zvýraznění provedla redakce webu RILSA.)
Článek zpravodajského portálu Novinky.cz: https://www.novinky.cz/domaci/clanek/pandemie-ovlivnila-psychiku-rodin-ukazal-pruzkum-40398460?fbclid=IwAR1oyawtNEDhcQ2JENP0795F9sy9Yj_-RH4nmENZ18bBME3xyIpt3YKm0eM#source=hp&seq_no=7&utm_campaign=abtest198_novy_panel_sluzeb_varA&utm_medium=z-boxiku&utm_source=www.seznam.cz
23. 05. 2022 - Závěrečná konference MPSV o seniorské politice v ČR i EU moderována výzkumnou pracovnicí RILSA
19. května 2022 se v Praze konala konference „Stárnutí je výzva!“ – závěrečná mezinárodní konference projektu MPSV „Senioři v krajích – Implementace politiky stárnutí na krajskou úroveň“. Akci moderovala Lucie Vidovićová, pracovnice Výzkumného ústavu práce a sociálních věcí.
K diskusnímu stolu se sešla řada zástupců MPSV, regionálních politiků i představitelů akademické sféry. Debatovány byly široké tematické okruhy: reformy penzí, dopady pandemie covidu-19 a poučení z jejího řešení, strategické cíle pro další podporu zdravého a aktivního stárnutí v ČR i velmi praktické ukázky aktivit z měst a obcí.
Vaší pozornosti doporučujeme například příspěvek MUDr. Zdeňka Kalvacha (od času 5:16:00 níže uvedené nahrávky), vystoupení doc. Kvetoslavy Repkové ze slovenského Inštitútu pre výskum práce a rodiny (čas 2:42:50) a představení Strategického rámce přípravy na stárnutí společnosti 2021–2025 (čas 2:05:35).
Konferencí provázela Lucie Vidovićová, pracovnice Výzkumného ústavu práce a sociálních věcí a členka regionální platformy zmíněného projektu MPSV v Jihomoravském kraji.
Videonahrávka konference Stárnutí je výzva! (vlastní začátek je od času 14:35 nahrávky): https://www.youtube.com/watch?v=60vqXaYBB0E
Webová stránka konference s profily řečníků atd.: https://eventee.co/cs/e/implementace-politiky-starnuti-na-krajskou-uroven-13143?event_id=13143
Webová stránka projektu Senioři v krajích – Implementace politiky stárnutí na krajskou úroveň: https://seniorivkrajich.mpsv.cz
13. 05. 2022 - Příspěvek RILSA k Týdnu pro rodinu: policy brief Úplné rodiny s dětmi a vliv pandemie covidu-19
Ve dnech 7. – 15. května 2022 probíhá 14. ročník akce Týden pro rodinu. Letos sleduje specifický cíl „vyzvednout nezaměnitelnost, nezastupitelnost a jedinečnost role každého člena rodiny“. Výzkumný ústav práce a sociálních věcí k přednáškám, výstavám a dalším aktivitám Týdne pro rodinu přidává policy brief o jednom z nejzávažnějších témat současnosti.
Šestý letošní policy brief VÚPSV shrnuje hlavní výsledky právě finalizované odborné monografie Úplné rodiny s dětmi.
Ze zjištění vybíráme:
- Úplné rodiny s nezaopatřenými dětmi tvoří zhruba jednu pětinu ze všech domácností v České republice a tři čtvrtiny rodinných domácností se závislými dětmi. Jejich absolutní i relativní počty v posledních desetiletích výrazně poklesly ve prospěch domácností jednočlenných a neúplných rodin.
- Koronavirová pandemie se podle výběrového šetření příliš nepromítla do materiální situace úplných rodin. Pozice rodičů na trhu práce nebyly příliš poznamenány. Pokud k tomu došlo, bylo častější snížení pracovního příjmu, než že by rodič nemohl svoji práci vůbec vykonávat.
- Nejvíce rodičů pociťovalo negativní dopady pandemie covidu-19 v rovině psychické. Třetina rodičů zakoušela pocity osamělosti a nedostatek kontaktů s přáteli nově či ve větší míře než před pandemií. Zhruba ve čtvrtině zkoumaných rodin zažívali rodiče pocit vyčerpání a vyhoření.
- Slaďování rodiny a zaměstnání bylo obtížnější pro matky než pro otce. Matky v době pandemie covidu-19 častěji odváděly svoji práci v nestandardní pracovní době z důvodu vyšších nároků na péči o děti při uzavření škol.
Webové stránky „Týdne pro rodinu“: https://www.tydenprorodinu.cz
Zájemcům o problematiku různých sociálních a sociálně politických dopadů koronavirové pandemie připomínáme cestu k plným zněním dvou monotematických čísel odborného časopisu Fórum sociální politiky, vydávaného Výzkumným ústavem práce a sociálních věcí:
https://old.rilsa.cz/2021/11/03/forum-socialni-politiky-5-2021
https://old.rilsa.cz/2020/10/21/forum-socialni-politiky-5-2020
13. 04. 2022 - Aktuálně.cz o rodinných sociálních dávkách s odkazy na studii otištěnou v časopise Fórum sociální politiky
Online deník Aktuálně.cz, jeden z nejčtenějších českých mediálních portálů, dnes uveřejnil článek o problematice českých rodinných sociálních dávek. Hlavním zdrojem článku byla studie otištěná v časopise Fórum sociální politiky, vydávaném Výzkumným ústavem práce a sociálních věcí.
Novinářku Kateřinu Hovorkovou zaujalo zejména zjištění, že české rodinné dávky jsou nastaveny problematicky, neboť například na přídavek na dítě může dosáhnout rodina, která disponuje velkým jměním, zatímco řada nemajetných rodin na tuto dávku nárok nemá.
Autorku z Aktuálně.cz zaujal i návrh na celkovou změnu systému českých rodinných dávek. Studie právničky Dany Hobzové publikovaná ve Fóru sociální politiky upřednostňuje skandinávský model: „Potenciální změny se dotýkají celkové koncepce mateřské dovolené, rodičovské dovolené a peněžité pomoci v mateřství a rodičovského příspěvku. Změna by se měla rovněž dotknout délky rodičovské dovolené, která je v kombinaci se stávající úpravou rodičovského příspěvku nejdelší ze sledovaných zemí. Změna v charakteru rodičovského příspěvku ve formě garance nároku na kratší pracovní dobu by značně usnadnila návrat žen do zaměstnání.“
Jak uvádí Aktuálně.cz, podle Dany Hobzové by stát mohl vyplácet „jakýsi jednotný rodičovský příspěvek, který by se odvíjel od výše příjmu před narozením dítěte a podle varianty čerpání rodičovského příspěvku, kterou by si rodina vybrala. V případě, že by rodič nepracoval, by byl vyplácen v plné míře, v poměrné míře pak pokud by měl rodič částečný úvazek. U výše příspěvku by byl uplatněn princip zásluhovosti. Platila by také jednotná rodičovská dovolená, ve které by se spojila česká mateřská a rodičovská dovolená, případně i ošetřovné.“
Přídavek na dítě by se změnil „na univerzální dávku pro všechny rodiny bez rozdílu, a to pro děti od narození do doby ukončení studia nejdéle do 19 či 26 let. Nebylo by nutné o dávku žádat ani nic dokládat, dávka by byla vyplácena automaticky.“
(Zvýraznění doplnila redakce webu VÚPSV.)
Článek online deníku Aktuálně.cz: https://zpravy.aktualne.cz/finance/socialni-davky-pro-rodiny-s-detmi-maji-chyby-chce-to-zmenu-s/r~1034368ab98a11ecabca0cc47ab5f122/
Studie Dany Hobzové z letošního únorového čísla Fóra sociální politiky: https://old.rilsa.cz/2022/02/24/system-socialni-ochrany-rodin-s-detmi-v-cr-v-komparaci-se-systemy-socialni-ochrany-rodin-s-detmi-ve-vybranych-evropskych-zemich/
Plné znění všech vydání časopisu Fórum sociální politiky v internetovém archivu: https://old.rilsa.cz/casopis/archiv-cisel/
25. 03. 2022 - Čtvrtý letošní policy brief VÚPSV: Reflexe záchranné sociální sítě v období covidu-19 – identifikace rizikových skupin
Svými policy briefs nabízí VÚPSV stručná shrnutí odborných poznatků a kvalifikovaná doporučení ohledně aktuálních témat sociální politiky.
Čtvrté letošní číslo z ediční řady Policy Briefs VÚPSV, v. v. i., přináší první výsledky výzkumu zaměřeného zejména na detekci rizikových skupin obyvatel ČR a zmapování negativních dopadů covidu-19 na jejich sociální situaci.
Ze zjištění vybíráme:
– dopady pandemie covidu-19 na trhu práce nejvíce negativně zasáhly ženy, mladé a starší pracovníky a pracovníky s nízkým příjmem;
– veřejné statistiky mají omezené možnosti pro zhodnocení situací v sociální oblasti, a to z důvodu zpoždění, se kterým jsou zveřejňovány, nebo z důvodu nepostižení potenciálních příjemců dávek, kteří je nepobírají z řady příčin, přestože by na ně měli nárok;
– v souvislosti s dopady pandemie covidu-19 lze očekávat vznik nových sociálních problémů a rizikových skupin, pro které v současnosti nejsou dostupné či účinné stávající nástroje záchranné sociální sítě;
– pro potřeby srovnání s kvantitativními zdroji je žádoucí vymezit další indikátory a zdroje kvalitativních informací za účelem reálnějšího popisu a sledování aktuální situace skupin osob čelících sociálním problémům.
Zájemcům o problematiku sociálních a sociálně politických dopadů koronavirové pandemie nabízíme i plná znění dvou monotematických čísel odborného časopisu Fórum sociální politiky, vydávaného Výzkumným ústavem práce a sociálních věcí:
15. 02. 2022 - Výzkumná pracovnice VÚPSV Lucie Vidovićová pro Seznam Zprávy o dopadech koronavirové pandemie na seniory
Internetový zpravodajský portál Seznam Zprávy přinesl 14. února 2022 další díl své série „Senioři v Česku“. Věnuje se vlivům, které na tuto skupinu obyvatel ČR měla pandemie covidu-19. Článek se do značné míry opírá o poznatky Lucie Vidovićové, socioložky z Výzkumného ústavu práce a sociálních věcí.
Citujeme část zajímavého novinářského textu: „V rámci společenské diskuze se různé přístupy seniorů k situaci používaly jako obhajoba proticovidových opatření, nebo naopak argument pro jejich zrušení. Starší lidé se tak nedobrovolně dostali doprostřed pomyslného bitevního pole. Ve vytváření narativů 'zase nám něco pokazili' přitom Lucie Vidovićová vidí jeden z největších problémů. Vzniká tak podle ní někdy jen nevyřčené, ale někdy i velmi hlasitě projevované mezigenerační naštvání.
Paradoxně přitom nejstarší generace kvůli současné situaci přišla o velkou část svých rozhodovacích možností. Jak socioložka upozorňuje, zesílil aspekt fungující i před pandemií – extrémní ochranitelství. Snaha chránit zranitelné natolik, že přijdou o možnost volby.“ (Zvýraznění doplnila redakce webu VÚPSV.)
Článek internetového zpravodajského portálu Seznam Zprávy: https://www.seznamzpravy.cz/clanek/fakta-seniori-v-cesku-za-covidu-se-stali-zbrani-sami-ale-ztratili-moznost-volby-187879#utm_content=ribbonnews&utm_term=petr%20juna&utm_medium=hint&utm_source=search.seznam.cz
Link na facebookovou veřejnou skupinu „Stárnutí: Je věk jenom číslo?“ – platformu věnovanou tématům a otázkám lidského stárnutí (založila a spoluspravuje socioložka Lucie Vidovićová): https://www.facebook.com/groups/1448443752086487/
24. 11. 2021 - Novinky.cz o prvních výsledcích průzkumu VÚPSV z projektu „Dopady pandemie Covid-19 na sólo rodiče“
Novinky.cz, nejčtenější český zpravodajský portál, uveřejnily článek o dopadech koronavirové pandemie na české samoživitele a samoživitelky. Hlavním zdrojem zprávy byl výzkum VÚPSV.
Novinky.cz vycházejí zejména ze článku „Dopady pandemie na sólo rodiče − první výsledky výzkumu“, který publikovala výzkumná pracovnice VÚPSV Sylva Höhne v říjnovém vydání časopisu Fórum sociální politiky, vydávaného Výzkumným ústavem práce a sociálních věcí, v. v. i.
Autora serveru Novinky.cz zaujala z dotazníkového šetření provedeného v období od března 2020 do března 2021 například tato zjištění: „Bytová situace se zhoršila u osmi procent respondentů, zlepšila u tří procent. Těžší podmínky na trhu práce pocítila takřka čtvrtina sólo rodičů, lepší pět procent. Slaďování práce a rodiny bylo horší u třetiny samoživitelů a samoživitelek, lepší pak u dvanácti procent“.
Článek zpravodajského portálu Novinky.cz: https://www.novinky.cz/domaci/clanek/samozivitelkam-sebral-covid-penize-ale-zlepsil-vztah-s-detmi-40378175?fbclid=IwAR2dKZQCrAU6Lp-Mf-5Qo4y1ZHyF6rh8cO7XDLJLea-G9Jlkqhodd3d2OFY
Článek „Dopady pandemie na sólo rodiče − první výsledky výzkumu“ z Fóra sociální politiky: https://old.rilsa.cz/2021/11/03/dopady-pandemie-na-solo-rodice-%e2%88%92-prvni-vysledky-vyzkumu/
Plné znění všech vydání časopisu Fórum sociální politiky v internetovém archivu: https://old.rilsa.cz/casopis/archiv-cisel/
4. 11. 2021 - Vyšlo 5. číslo časopisu Fórum sociální politiky: k sociálně politickým dopadům koronavirové pandemie
Stejně jako loňské říjnové číslo Fóra sociální politiky zabývá se i letošní 5. vydání FSP sociálně politickými dopady koronavirové pandemie.
Z obsahu 5. čísla vybíráme:
Recenzované články
Dopady pandemie covidu-19 na zaměstnanost osob starších 50 let v evropských zemích
Lenka Lakotová
The impact of the coronavirus pandemic on the implementation of new occupational pension schemes in Poland
Marek Szczepański
Poznatky z výzkumu
Dopady pandemie na sólo rodiče – první výsledky výzkumu
Sylva Höhne
https://old.rilsa.cz/2021/11/03/forum-socialni-politiky-5-2021/
3. 7. 2021 - První výsledky výzkumu „SOUČASNÁ ČESKÁ RODINA“
VÚPSV se spolu s Masarykovou univerzitou, Univerzitou Karlovou a agenturou SC&C podílí na výzkumu SOUČASNÁ ČESKÁ RODINA.
Je součástí významného mezinárodního projektu The Generations & Gender Programme poskytujícího data pro vědce a vědkyně z mnoha různých oborů.
Výzkum je zařazen do prestižní Cestovní mapy Evropského strategického fóra pro výzkumné infrastruktury (ESFRI).
Přinášíme několik linků na první mediální výstupy výzkumu SOUČASNÁ ČESKÁ RODINA:
Aktuálně.cz: Babyboom nenastal, porodnost naopak klesne, čeká demografka. Část párů odradil covid
Seznam Zprávy: Po covidu může přijít rozvodová pandemie
ČTK: Pandemické období se negativně podepsalo na vztazích, naznačuje studie
Studio ČT24: Pandemie zhoršila mezilidské vztahy (profesor Martin Kreidl hostem Studia ČT 24 – od času 12:00)
Události v regionech: Epidemie covidu-19 snížila kvalitu partnerských vztahů
19. 7. 2021 - Výzva k zasílání příspěvků na téma sociálně politických dopadů koronavirové krize
Časopis Fórum sociální politiky chystá své letošní 5. (říjnové) číslo jako monotematické: věnovat se bude sociálně politickým důsledkům nynější koronavirové krize.
Inspirovat se lze i loňským 5. číslem Fóra sociální politiky, které mělo stejný monotematický rámec: https://old.rilsa.cz/2020/10/21/forum-socialni-politiky-5-2020/
Poptáváme články do recenzované i nerecenzované části (u druhé jmenované může jít např. o zprávu, diskusi, polemiku nebo recenzi tematicky relevantní publikace).
Ohlášení příspěvku spolu se zasláním předběžné anotace v rozsahu cca 80 slov očekáváme do 1. srpna. Termín k zaslání článků: 10. září. E-mail: redakce@vupsv.cz.
29. 6. 2021 - „Je snaha o premiantství ve zvládnutí Průmyslu 4.0 cestou do pekel?“ (upoutávka na nové číslo časopisu Fórum sociální politiky)
Zveřejňujeme touto cestou jeden ze článků 3. letošního čísla časopisu Fórum sociální politiky (FSP). Ekonom Ing. Jaroslav Šulc, bývalý poradce předsedů ČMKOS, premiéra a předsedy Senátu, ve svém diskusně pojatém příspěvku spojuje okruhy dvou loňských monotematických čísel FSP (srpnového a říjnového): sociálně politické dopady Průmyslu 4.0 a koronavirové pademie.
Článek se zabývá třemi možnými scénáři dopadů Průmyslu 4.0 na trh práce, sociální dialog a sociální systémy, a to na pozadí současné pandemie covidu-19. Autor se inspiroval mimo jiné seminářem VÚPSV z 10. února 2021, zejména tehdejší prezentací dvou výzkumných pracovníků VÚPSV „Průmysl 4.0 – Systémy sociálního zabezpečení. Jejich propojení a vzájemné ovlivňování“.
Jaroslav Šulc představuje nejdříve variantu rovnovážnou, kdy by byla salda mezi úbytky pracovních příležitostí a tvorbou nových míst v zásadě vyrovnaná. Za nejvíce pravděpodobnou pokládá tu variantu, kdy by salda byla snesitelně záporná. Katastrofická varianta by znamenala vytlačení většiny pracovní síly z trhu práce a z toho plynoucí důsledky.
17. 6. 2021 - Unijní agentura Eurofound o proměnách trhu práce během koronavirové pandemie – publikace výzkumných pracovnic VÚPSV
Observatoř EurWORK unijní agentury Eurofound kontinuálně mapuje změny na pracovním trhu EU. Nyní tyto její publikace již zachycují i dopady koronavirové pandemie. Mgr. Renata Kyzliková, Ph.D., z VÚPSV podrobila reportovaná data z reprezentativních šetření jednotlivých národních států EU komparativní analýze.
Working paper Renaty Kyzlikové Working life during the COVID-19 pandemic as observed through national research data poukazuje na značné pohyby v pracovních režimech obyvatel EU vedoucí k nárůstu celkové nejistoty v jejich životech. Zároveň data ukazují výrazné mnohorozměrné prohlubování sociálních nerovností a rozdílnou intenzitu dopadu pandemie na strukturu trhů práce jednotlivých zemí EU.
Další dvě výzkumné pracovnice VÚPSV – PhDr. Štěpánka Lehmann, Ph.D., a Ing. Soňa Veverková – připravily ve zmíněné publikační řadě observatoře EurWORK národní zprávu (working paper) za Českou republiku Czechia: Working life in the COVID-19 pandemic 2020, která vyšla letos v březnu.
Working paper Renaty Kyzlikové: https://www.eurofound.europa.eu/sites/default/files/wpef21058.pdf
Working paper Štěpánky Lehmann a Soni Veverkové: https://www.eurofound.europa.eu/sites/default/files/wpef21011.pdf
Všechny národní zprávy observatoře EurWORK z 23. března 2021 (aktualizováno 22. dubna 2021):
16. 2. 2021 - VÚPSV, v. v. i., opět pomáhá mezinárodnímu elektronickému průzkumu nadace Eurofound „Život, práce a covid-19“
Eurofound – Evropská nadace pro zlepšování životních a pracovních podmínek – v rámci své reakce na společenské změny vyvolané pandemií covidu-19 realizuje již třetí kolo online ankety s názvem „Život, práce a covid-19“.
Prvních dvou kol tohoto průzkumu se zúčastnilo 87 477 respondentů z celé Evropské unie. VÚPSV jako dlouholetý partner a spolupracovník evropské výzkumné nadace Eurofound znovu napomáhá tomuto sběru dat tím, že na svých internetových stránkách i sociálních sítích šíří o projektu „Život, práce a covid-19“ povědomí. Chceme tak podpořit rozvoj mezinárodního datového souboru přínosného jak pro odborníky a zainteresovanou veřejnost, tak pro rozhodovací sféru na poli sociální politiky.
Během nynějšího kola ankety můžete do letošního 29. března vyplnit online dotazník v českém jazyce na této internetové stránce:
https://s2survey.net/eurofound/index.php?l=cze&q=Wave3_public&utm_campaign=covid-19&utm_source=mynewsdesk&utm_medium=email&htR=yygpKSi20tcvLy%2FXy63MSy0vTkktztZLzs%2FVBwA%3D
Další informace včetně těch o metodologii daného průzkumu jsou dostupné zde: https://www.mynewsdesk.com/eurofound/news/eurofound-launches-third-round-of-its-online-survey-living-working-and-covid-19-421258
5. 1. 2021 - Výzkumná pracovnice VÚPSV, v. v. i., Lucie Vidovićová v rozhovoru pro Idnes.cz o ageismu a sociálních důsledcích koronavirové pandemie pro seniory
3. ledna vyšel na Idnes.cz obsáhlý rozhovor s Lucií Vidovićovou, výzkumnou pracovnicí VÚPSV, v. v. i., a Masarykovy univerzity. Tématem interview byly sociální dopady koronavirové pandemie pro seniory a problematika ageismu.
Lucie Vidovićová upozornila na paradox, že se během první pandemické vlny sice hovořilo o ochraně nejzranitelnějších skupin obyvatel, ale sociální služby obdržely ochranné prostředky jako jedny z posledních a dlouho chyběla jejich cílená podpora v nastalé krizi.
Socioložka hovořila také o tom, že je třeba mezi seniory – právě i při vyrovnávání se s nynější pandemií – rozlišovat: navzájem se liší mnoha znaky, jako jsou zejména vzdělání, socioekonomický status, pohlaví nebo místo bydliště. S odkazem na studii Stáří ve městě, město v životě seniorů (2014, nakl. SLON) L. Vidovićová připomněla, že výzkum života seniorů žijících v centrech českých krajských městech ukázal nejhorší výsledky pro Prahu a Brno. Z další studie publikované v časopise Fórum sociální politiky pod názvem Vybrané rozdíly v kvalitě života seniorů ve městě a na venkově pak vyplývá, že 65 procent zkoumaných ukazatelů doložilo „větší věkovou přátelskost veřejných prostor na vesnicích“.
Koronavirovou pandemii Lucie Vidovićová v rozhovoru pro Idnes.cz označila za „zvýrazňovač větších a menších mezigeneračních konfliktů i věkově diskriminačních praktik“, které existují v české společnosti.
Rozhovor s dr. Lucií Vidovićovou je dostupný zde: https://www.idnes.cz/zpravy/domaci/sociolozka-lucie-vidovicova-ageismus-vekova-diskriminace-senior.A201223_144432_domaci_knn
Studie Vybrané rozdíly v kvalitě života seniorů ve městě a na venkově zmíněná v rozhovoru je ke stažení zde (od str. 2): https://old.rilsa.cz/download/forum-socialni-politiky-3-2018/?wpdmdl=2471&refresh=5ff4850c819321609860364
Ke knižnímu vydání studie Stáří ve městě, město v životě seniorů zmíněné v rozhovoru viz např.: https://www.slon-knihy.cz/detail.php?user=3c20030e107a2cbd4690a0f149a6b79a&id_prod=283
Navazující studii věnovanou zkušenosti stárnutí ve venkovských kontextech připravuje k vydání v tomto roce Sociologické nakladatelství SLON: https://www.slon-knihy.cz/detail.php?user=3c20030e107a2cbd4690a0f149a6b79a&id_prod=399
30. 12. 2020 - Výzkumná pracovnice VÚPSV, v. v. i., Lucie Vidovićová hovořila pro ČRo Plus o dopadech koronavirové krize na seniory a o dokumentu „Seniorské desatero“
30. prosince poskytla Lucie Vidovićová, výzkumná pracovnice VÚPSV, v. v. i., a Masarykovy univerzity, Českému rozhlasu Plus rozhovor o dopadech koronavirové krize na seniory a o dokumentu Seniorské desatero.
Text s plným názvem „Seniorské desatero (nejen) pro časy koronaviru aneb Na všech životech záleží“ zformulovala letos v červnu Pracovní skupina Rady vlády ČR pro lidská práva zřízená k řešení diskriminace na základě věku a ochrany práv starších osob. Na textu se podílela rovněž zmocněnkyně pro lidská práva Helena Válková. Vláda ČR se má Seniorským desaterem zabývat počátkem příštího roku.
Lucie Vidovićová, členka zmíněné pracovní skupiny, v dnešním rozhovoru pro ČRo Plus hovořila mimo jiné o problému věkové diskriminace a o potřebě rozlišovat mezi jednotlivými skupinami seniorů a zohledňovat jejich specifické potřeby. Poukázala na to, že se někdy nepřesně zachází s pojmem sociální distance, a na to, že některá ze zvolených proticovidových opatření měla velmi závažné dopady na psychiku mnoha seniorů.
Seniorské desatero navazuje na tzv. Galwayskou výzvu („Bojujme proti vyloučení a věkové diskriminaci starších lidí během pandemie COVID-19: čtyři klíčová sdělení“), kterou podepsali i další výzkumní pracovníci/-ice Výzkumného ústavu práce a sociálních věcí, v. v. i.
Rozhovor s dr. Lucií Vidovićovou je k přehrání zde: https://program.rozhlas.cz/zaznamy#/plus/21/2020-12-30 (v čase od cca 7:08:50).
Dokument Seniorské desatero (nejen) pro časy koronaviru aneb Na všech životech záleží je dostupný zde: https://www.vlada.cz/cz/ppov/zmocnenkyne-vlady-pro-lidska-prava/aktuality/seniorske-desatero-nejen-pro-casy-koronaviru-aneb-na-vsech-zivotech-zalezi-182207/
Český překlad Galwayské výzvy: https://www.ageismus.cz/
29. 10. 2020 - Říjnová aktualizace Vývoje hlavních ekonomických a sociálních ukazatelů České republiky 1990–2019 ukazuje dopady koronavirové pandemie
Říjnová aktualizace vybraných ekonomických a sociálních ukazatelů ČR, tak jak ji pravidelně provádí VÚPSV, v. v. i., doplňuje dlouhodobé časové řady o údaje za 2. čtvrtletí, resp. 3. čtvrtletí 2020. Z výsledků tak jsou patrné první ekonomické dopady pandemie covidu-19. Data, která vycházejí z dostupných zdrojů ČSÚ, MPSV, ČNB apod., ukazují např. výrazný propad HDP, zvyšování nezaměstnanosti, pokles reálných mezd nebo zpomalení v oblasti zahraničního obchodu. Další čtvrtletní aktualizaci dat VÚPSV, v. v. i., zveřejní v lednu 2021.
Více na: https://old.rilsa.cz/vybrane-projekty/vyvoj-hlavnich-ekonomickych-a-socialnich-ukazatelu-cr/
26. 10. 2020 - Problematické stránky digitalizace a trendy zesílené koronavirovou pandemií (upoutávka na právě vydané 5. číslo časopisu Fórum sociální politiky)
5. letošní číslo Fóra sociální politiky je horce aktuální: monotematicky se věnuje sociálně politickým dopadům koronavirové pandemie.
Jako další upoutávku touto cestou zveřejňujeme článek právníka Jana Vobořila zabývající se problematickými stránkami digitalizace v souvislosti s trendy zesílenými koronavirovou pandemií. Podla autora je třeba vedle nepochybně pozitivních přínosů využívání technologií věnovat pozornost i možným negativním dopadům a v té souvislosti zdůraznit význam zachování alternativ. Jan Vobořil upozorňuje především na problematiku ochrany soukromí občanů, rizika diskriminace digitálně vyloučených osob, zranitelnost státní správy a na nebezpečí přílišné závislosti na technologických gigantech. Článek doporučuje zvažovat dané souvislosti při tvorbě strategií a legislativy v oblasti digitalizace.
16. 10. 2020 - Pandemie koronaviru jako událost typu „černá labuť“ (upoutávka na blížící se 5. číslo časopisu Fórum sociální politiky, monotematicky věnované sociálně politickým dopadům koronavirové pandemie)
Zveřejňujeme touto cestou plné znění eseje, v němž se Marek Szczepański, Ph.D., D.Sc., profesor Vysokého učení technického v Poznani, zamýšlí nad koronavirovou pandemií s oporou v koncepty analytika Nasimma Nicholase Taleba týkající se nepředvídaných událostí. V závěru Marek Szczepański formuluje několik doporučení ke zvládání nepravděpodobných událostí majících extrémní následky. Pro sociálně politickou oblast je to například příprava různých rezerv a vytváření analytických, nejlépe multidisciplinárních týmů soustředěných právě na odhad budoucího vývoje. Autor zdůrazňuje i možnost zavést v reakci na pandemickou krizi řadu radikálních změn k lepšímu.
16. 9. 2020 - Projekt VÚPSV, v. v. i., Dopady pandemie COVID-19 na sólo rodiče byl vybrán k podpoře v rámci 4. veřejné soutěže programu ÉTA Technologické agentury ČR
Pracovníci výzkumné pracovní skupiny Rodinná politika připravili ve spolupráci s agenturou STEM/MARK, a. s., projekt zaměřený na krátkodobé a dlouhodobé dopady pandemie covidu-19 na život sólo rodičů. Záměr se umístil mezi 33 úspěšnými projekty z 301 posuzovaných přihlášek.
Projekt je založen na kvalitativním a kvantitativním sociologickém výzkumu a naváže na výzkum samoživitelů realizovaný oběma institucemi v loňském roce. Jeho cílem je rovněž zmapovat potřebu vnější pomoci sólo rodičů ze strany různých podpůrných služeb, jejich využití a jejich efekt.
Projekt bude probíhat ve spolupráci s neziskovou organizací Aperio, díky které bude naplněna úzká provázanost s praxí. Výsledky budou prezentovány prostřednictvím workshopu pro odbornou veřejnost a formou souhrnné výzkumné zprávy na jaře 2022. Budou také podkladem pro strategické dokumenty a opatření rodinné a sociální politiky MPSV.
Výsledky 4. veřejné soutěže Programu na podporu aplikovaného společenskovědního a humanitního výzkumu, experimentálního vývoje a inovací – ÉTA: https://www.tacr.cz/program-eta-vyhlaseni-vysledku-4-verejne-souteze/
13. 7. 2020 - VÚPSV, v. v. i., pomáhá mezinárodnímu elektronickému průzkumu nadace Eurofound: II. vlna – Život, práce a COVID-19
Eurofound – Evropská nadace pro zlepšování životních a pracovních podmínek – v rámci své reakce na společenské změny vyvolané pandemií covidu-19 realizuje již druhou vlnu ankety s názvem „Život, práce a COVID-19“. První vlna šetření proběhla v dubnu 2020 ve všech zemích EU (dílčí výsledky a vyhodnocení lze najít na webu Eurofoundu: https://www.eurofound.europa.eu). Jelikož jsou dopady pandemie covidu-19 na kvalitu života a práci lidí dalekosáhlé, pokračuje Eurofound dalším mapováním ve II. vlně.
VÚPSV jako dlouholetý partner a spolupracovník evropské výzkumné nadace Eurofound by rád pomohl se sběrem dat pro ČR a umožňuje tedy přístup k dotazníku ze svých webových stránek. Cílem výzkumu je na základě dat přispět k informovanější reakci na probíhající krizi.
Průzkumu se mohou účastnit všechny osoby od 18 let věku. Otázky jsou jednoduché a tematicky se dotýkají života každého z nás. Jedná se o elektronický výzkum, jehož vyplnění zabere necelých 10 min. Účast v průzkumu je zcela dobrovolná. Všechny odpovědi jsou shromažďovány anonymně.
- K české verzi dotazníku se dostanete prostřednictvím tohoto linku: Living, working and COVID-19 survey (https://s2survey.net/eurofound/index.php?l=cze&q=Wave2_public&utm_campaign=covid-19&utm_source=nec&utm_medium=efnetwork&htR=AwA%3D)
- Oceníme, pokud budete link sdílet, a přispějete tak k větší návratnosti odpovědí: http://eurofound.link/survey008
Data a informace vzešlé z první vlny šetření naleznete zde:
- Publication: Living, working and COVID-19 – First findings (April 2020)
- Data: Living, working and COVID-19
Jakékoliv dotazy k anketě směřujte na vedoucí projektu „Living, working and COVID-19“, paní Daphne Ahrendtovou (dap@eurofound.europa.eu).
9. 6. 2020 - Výzva k zasílání příspěvků na téma sociálně politických dopadů koronavirové krize (Call for the submission of contributions on the theme of the socio-political implications of the coronavirus crisis)
Časopis Fórum sociální politiky (FSP) chystá své letošní 5. (říjnové) číslo jako tematické, věnované sociálně politickým důsledkům nynější koronavirové krize. Celý text výzvy k zasílání příspěvků najdete v příloze.
For English version see the second part of the attachment.
9. 6. 2020 - Pracovníci VÚPSV, v. v. i., chystají výzkumné projekty věnované zmírňování negativních dopadů koronavirové pandemie
Pracovníci VÚPSV, v. v. i., v současné době připravují výzkumné projekty pro 4. veřejnou soutěž programu ÉTA Technologické agentury ČR. Tato veřejná soutěž s názvem „COVID-19“ je zaměřena na podporu projektů snažících se o „zmírňování negativních celospolečenských dopadů a využívání nových příležitostí v důsledku krize spojené s pandemií COVID-19, a to zejm. v oblasti sociální, vzdělávací, ekonomické, legislativní, technologické, kulturní, etické, psychologické nebo mediální. Projekty musí využívat znalosti, zkušenosti anebo data z aktuálně probíhající krize související s pandemií COVID-19“.
Zdroj: https://www.tacr.cz/soutez/program-eta/ctvrta-verejna-soutez/
5. 6. 2020 - Plaidoyer pro globální sociologii v době koronaviru (upoutávka na 3. číslo časopisu Fórum sociální politiky, které vyjde 15. června)
Článek, publikovaný v anglickém originále letos v dubnu, tedy v době globálně vrcholící koronavirové pandemie, se zamýšlí nad výzvami, které onemocnění covid-19 přineslo pro společnost a zejména pro sociology. Poukazuje na proces deglobalizace, který dočasně zasáhl i sociální vědy, a pléduje pro globálnější sociologii. Podle autora to neznamená omezování se na makroanalýzy a metodologický globalismus. Naopak zdůrazňuje význam empirických a analytických poznatků z různých regionů. Následně komentuje čtyři významné tematické okruhy, jimiž sociální vědy zatím reflektovaly dopady koronavirové pandemie, a zdůrazňuje při tom i významné politické aspekty. Vyslovuje mj. obavu, že by pandemie mohla posílit autoritářské tendence využívající biopolitiku založenou na nových technologiích a umělé inteligenci.
2. 6. 2020 - Úvodník Ladislava Průši, předního výzkumného pracovníka VÚPSV, v. v. i., o sociálních a ekonomických dopadech covidu-19
V právě vycházejícím 2. čísle časopisu Rezidenční péče – odborného čtvrtletníku pro management poskytovatelů sociální péče – publikoval doc. Ing. Ladislav Průša, CSc., přední výzkumný pracovník VÚPSV, v. v. i., obsáhlý úvodník věnovaný sociálním a ekonomickým dopadům covidu-19. Pozastavuje se nad řadou nejasností a sporných aspektů koronavirové pandemie i dosavadních politických opatření k jejímu zvládnutí. Hlavní pozornost věnuje Ladislav Průša oblasti pobytových zařízení sociálních služeb.
https://www.rezidencnipece.cz/archiv/casopis/2002.pdf
29. 5. 2020 - Covid-19 a očekávaný vývoj trhu práce (aktualizováno k 3. 12. 2020)
V reakci na probíhající pandemii covidu-19 byly v rámci projektu KOMPAS (reg. č. CZ.03.1.54/0.0/0.0/15_122/0006097), realizovaného za finanční podpory ESF, zpracovány předběžné modelace budoucího vývoje na trhu práce v ČR. Predikce odrážejí jak vývoj na trhu práce bez vlivu pandemie covidu-19, tak vývoj reflektující dopady opatření přijatých v důsledku pandemie covidu-19. Uvedené výsledky modelování vycházejí z datových zdrojů dostupných v současné době. V závislosti na získávání dalších aktuálních dat budou predikce dále zpřesňovány.
10-Ostatní činnosti (opravy pro domácnosti, osobní služby a ostatní činnosti) 1 soubor(y) 808.12 KB
|
|
27-Výroba pryžových, plastových a ostatních nekovových minerálních výrobků 1 soubor(y) 809.03 KB
|
|
28. 5. 2020 - Výzkumná pracovnice VÚPSV, v. v. i., Lucie Vidovićová pro iDNES.cz o seniorech a aktuální výzvě k zastavení ageismu a věkové diskriminace
24. května poskytla Lucie Vidovićová, výzkumná pracovnice VÚPSV, v. v. i., a Masarykovy univerzity, zpravodajskému serveru iDNES.cz rozhovor o aktuálních i obecnějších tématech stárnutí, ageismu atp.
Celý rozhovor je dostupný v placené sekci iDNES.cz. S poděkováním redakci iDNES.cz zde uvádíme „link pro sdílení odemčeného článku“, na kterém je celý rozhovor s Lucií Vidovićovou dostupný po zadání e-mailové adresy pro prvních padesát čtenářů:
https://www.idnes.cz/zpravy/domaci/lucie-vidovi-ova-senori-koronavirus.A200522_173609_domaci_jum&h=E1AC41A1BCAC9C5A0FB9E46865CDF976
25. 5. 2020 - Ředitelka VÚPSV, v. v. i., Jaromíra Kotíková pro časopis Týden: Pandemie potvrdila nedostatky sociálního systému
V 16. čísle časopisu Týden (19. května 2020) publikovala Mgr. Jaromíra Kotíková, ředitelka Výzkumného ústavu práce a sociálních věcí, v. v. i., obsáhlý článek o sociálně politických souvislostech koronavirové pandemie. S laskavým souhlasem redakce Týdne zde celý tento článek přetiskujeme.
15. 5. 2020 - Zotavení české ekonomiky a trhu práce po pandemii
Článek pojednává o důsledcích koronavirové pandemie pro ekonomiku České republiky, a to s přihlédnutím ke globálnímu
vývoji. Předložená prognóza nastiňuje ekonomický vývoj v ČR do roku 2025. Autoři předpokládají odeznění pandemie
v České republice v letních měsících. Vyrovnání ekonomického propadu bude záležitostí střednědobého časového
horizontu.
Zotavení české ekonomiky a trhu práce po pandemii: Jaromíra Kotíková – Jan Vlach
20. 4. 2020 - Koronavirová pandemie jako podnět k nové společenské smlouvě?
Jaromíra Kotíková − Petr Víšek
Článek se zamýšlí nad sociálně politickými i dalšími dopady současné koronavirové pandemie a nastiňuje některá
opatření vhodná ke zvládnutí jejích důsledků. Podle autorů bude veřejnost posuzovat kritičtěji jak stávající situaci, tak
každé nové kroky státu a bude více citlivá na projevy zneužívání systémů sociální ochrany i na jejich nevyváženost.
Proces změn by měl být v první etapě sebeočistný a vést k narovnání vztahů a k řešení problémů, k jejichž řešení zatím
chyběla politická vůle. Je nezbytné otevřeně pojmenovat a řešit nedostatky v oblasti sociálních dávek, tj. státní sociální
podpoře, dávek pomoci v hmotné nouzi, situaci v aktivní politice zaměstnanosti i ve sféře dostupnosti bydlení. Bude
také potřebné přehodnotit rozdělení působnosti mezi státem a samosprávou. I v současné situaci se ukazuje, že celou
řadu věcí týkajících se každodenního života občanů lze rychle a efektivně vyřešit na lokální úrovni. Nejde ale jen
o pokračování v nekonečných korekcích systémů sociální ochrany, ale o jejich novou architekturu.