Výzkum příjmové struktury obyvatelstva se zaměřuje na posouzení vývoje sociálních příjmů z hlediska jejich ochranné funkce (pokrytí potřebných skupin obyvatelstva a vzniklých situací včetně sledování vývoje výše dávek z hlediska sociální potřebnosti či náhrady pracovních příjmů) a pobídkové funkce (past nezaměstnanosti a chudoby), a to i v mezinárodním srovnání. Zmíněná hlediska jsou vztažena k různým skupinám adresátů sociálních příjmů a k realizovaným úpravám v oblasti sociálních dávek a daní.
V oblasti mezd se výzkumná činnost pohybuje v široké oblasti sociálních a ekonomických souvislostí tržního utváření ceny práce. V rámci trojúhelníku stát, zaměstnavatelé a zaměstnanci se výzkum zaměřuje na mechanismy rozdělovacích a přerozdělovacích procesů, zabývá se vztahy mezi sociálními partnery, státem a dalšími sociálními skupinami, které ovlivňují chování obyvatelstva, politiku veřejných rozpočtů, konkurenceschopnost českých podniků a kvalitu pracovní síly. Struktura rozdělovacích a přerozdělovacích procesů odráží souvislosti politického, ekonomického a sociálního pohybu v EU a v ČR.
Při zkoumání interakce ceny práce a sociálního systému se výzkum zabývá problematikou nákladů práce, mzdového pohybu, ingerencí státu do ocenění práce (utváření mezd v podnikatelské sféře a platů v nepodnikatelské sféře, minimální a zaručené mzdy, sociálního a zdravotního pojištění, fiskální politiky) a dopady na sociální strukturu společnosti (chudoba, sociální vyloučení, základní parametry záchranné sociální sítě – životní a existenční minimum). Nedílnou součástí výzkumu je migrační potenciál české pracovní síly v souvislosti s nominální a paritní úrovní příjmů v ČR a hostitelské zemi.