a) Mateřské asistentky
Mateřskou asistentkou se rozumí osoba, která poskytuje ve své domácnosti služby péče o děti, má k výkonu této profese příslušné oprávnění a za tyto služby pobírá mzdu.
• Profese „mateřské asistentky“ poprvé vymezena zákonem v roce 1977.
• V roce 1988 založena odborová organizace mateřských asistentek „le Syndicat national professionnel des assistants et assistantes maternelles“ (SNPAAM).
• Od roku 1989 zakládána tzv. střediska mateřských asistentek („les relais des assistantes maternelles“) fungující jako místo setkávání asistentek, rodičů i celých rodin mající za hlavní cíl poskytování profesionálního poradenství asistentkám, a tím zvýšení kvality jejich služeb.
• Rok 1992 – přijat nový zákon – upřesněny podmínky získání licence, jež platí po dobu 5 let (dříve 1 rok).
Kandidát usilující o získání licence musel:
– zaručit podmínky pro příznivý fyzický, intelektuální a emoční vývoj dítěte,
– projít zdravotní prohlídkou mající za cíl potvrdit, zda je kandidát schopný výkonu profese po zdravotní stránce (bez fyzického a psychického omezení, které by se neslučovalo s požadavky na výkon profese, dodržení harmonogramu povinných očkování a vyšetření na tuberkulózu),
– disponovat obytnými prostory odpovídajícími nárokům na zdraví a bezpečnost příslušného počtu dětí příslušného věku,
– mzdy byly valorizovány na 2,25 násobek minimální hodinové mzdy (SMIC)
– počet současně hlídaných dětí byl omezen počtem 3,
– pro výkon profese byl nezbytný 60 hodinový kurz během 5 let (20 hodin v prvních dvou letech); kurzy byly obecně zaměřeny na vývoj dítěte, pedagogické základy, zásady bezpečnosti a péče o dítě, administrativní a právní předpisy vážící se k výkonu profese, zásady vztahu rodič-dítě-mateřská asistentka, zvládání krizových situací,
– rodiče mohli odepsat až 25 % nákladů na péči s maximem 15 000 FF z daní.
• Od 1. 1. 2005 platí kolektivní smlouva, v témže roce byl přijat nový zákon:
– mateřskou asistentkou se rozumí osoba, která poskytuje ve své domácnosti služby péče o děti a za tyto služby pobírá mzdu,
– minimální počet dětí v péči asistentky je stanoven na 2 a maximální na 4 děti současně (ve zvláště odůvodněných případech až 6 dětí do 6 let), včetně vlastních dětí asistentky mladších 3 let přítomných v domácnosti,
– licence se uděluje na 5 let a je vázána na domácnost mateřské asistentky, mateřská asistentka tedy není oprávněna hlídat děti v jejich domácnosti,
– licenci uděluje departementální Úřad na ochranu matky a dítěte (PMI).
Podmínky pro získání licence byly nastaveny následovně:
1. Poskytované služby musí přispívat ke zdárnému fyzickému, psychickému vývoji dítěte, obecně k jeho celkovému rozvoji a spokojenosti.
2. Povinnost podstoupit lékařskou prohlídku, jejíž obsah je vymezen vyhláškou ministerstva zdravotnictví a rodiny, kromě fyzické a psychické způsobilosti je kontrolován očkovací kalendář a protilátky na tuberkulózu.
3. Disponovat bytem/domem, jehož stav, rozměry, dispozice, umístění zaručují bezpečnost a zdárný vývoj dítěte, v úvahu musí být brán počet a věk dětí. Jedním z kritérií je i rodinná situace žadatele a postoj ostatních členů domácnosti k výkonu této profese žadatelem.
4. Absolvovat školení v rozsahu 120 hodin, z nichž 60 včetně kurzu první pomoci (od 2007) musí být absolvováno před přijetím prvního dítěte a do 6 měsíců od podání žádosti (od 2007).
5. Mateřské asistentky mají od roku 2006 právo po 1. roku výkonu profese na další vzdělávání, a to na základě vlastního rozhodnutí nebo na základě rozhodnutí rodičů jako jejich zaměstnavatelů (24 hodin ročně, možné kumulovat po dobu 5 let).
• V roce 2012 byly podmínky pro výkon profese mateřské asistentky upřesněny, kritéria týkající se osobnostních předpokladů (výše uvedený bod 1.) byla sdružena do 5 skupin:
1. Zdraví dětí
2. Komunikační dovednosti
3. Výchovné schopnosti
4. Možnosti a schopnosti reagovat na nečekané situace
5. Znalost profese
Kritéria vážící se k výše uvedenému bodu 3., tj. souhrnně k materiálním kritériím byla seskupena do následujících 5 kategorií:
1. Velikost obydlí, vybavenost, dispozice a bezpečnost
2. Přivolání pomoci
3. Okolní prostředí obydlí
4. Přítomnost zvířat v domácnosti
5. Doprava, vycházky
• Mezi rodičem-zaměstnavatelem a mateřskou asistentkou-zaměstnancem vzniká na základě sepsání pracovní smlouvy pracovně-právní vztah. Náležitosti této smlouvy budou uvedeny v monografii připravované na březen 2013.
• Finanční aspekty
– Práce mateřských asistentek je odměňována na základě pracovní smlouvy mezi asistentkou-zaměstnancem a rodičem-zaměstnavatelem.
– Cena péče, respektive výše mzdy je závislá na poptávce a nabídce a na vzájemné domluvě mezi rodičem-zaměstnavatelem a mateřskou asistentkou-zaměstnancem.
– Stát se snaží rodinám s finančními náklady na tento typ péče o malé děti pomoci a vyjádřit tak na jedné straně podporu návratu či setrvání matek na pracovním trhu, na druhé straně oslabit černý trh a posílit zaměstnanost v oblasti péče o děti.
– V principu existují tři způsoby finanční podpory rodin využívajících formy individuální nerodinné péče o děti:
1. daňové výhody v důsledku snížení zdanitelného příjmu nebo snížení výše daně – tento způsob podpory spadá do kompetencí finančních úřadů, kde rodiny podávají roční daňové přiznání svých příjmů.
2. placení sociálního pojištění mateřských asistentek státem.
3. přímé dávky, které jsou vypláceny rodinám využívajícím různé formy nerodinné péče.
b) Chůvy- hlídání v domácnosti dítěte
Kromě mateřských asistentek mohou poskytovat individuální nerodinnou péči o děti i jiné osoby – chůvy. Jedná se o tzv. domácí hlídání (v domácnosti dítěte – „la garde à domicile“). Charakteristika služeb chův:
• nejsou definovány přesné požadavky na kvalifikaci pečující osoby tak jako v případě mateřských asistentek,
• chůvy jsou často najímány přes agentury, které kromě hlídání poskytují i jiné služby osobního rázu jako je např. úklid domácnosti, zahradnické služby,
• výhodou této péče je, že chůva dochází přímo do domácnosti dítěte, které tak zůstává ve svém prostředí,
• podobně jako v případě mateřské asistentky nabízí tato péče větší časovou flexibilitu oproti péči kolektivní, péče nemusí být přerušena v případě nemoci dítěte, do smlouvy mohou být zahrnuty i některé domácí práce,
• nevýhodou této formy péče je absence záruk kvality,
• podobně jako v případě mateřské asistentky se rodič stává zaměstnavatelem, musí s chůvou uzavřít pracovní smlouvu, platit mzdu, dodržovat zákoník práce a jiné pracovně-právní předpisy,
• finanční podpora tohoto typu péče byla zavedena již v roce 1987, v porovnání s možnostmi příspěvků pro rodiny na služby mateřské asistentky však stát podporuje služby chův v menší míře (viz monografie).