Ve dnech 14. a 15. března 2013 pořádal Výzkumný ústav práce a sociálních věcí, v. v. i. v rámci projektu Nové formy denní péče o děti v České republice financovaného z ESF prostřednictvím OP LZZ a ze státního rozpočtu ČR česko-francouzský seminář Formy denní péče o děti do 6 let v České republice a ve Francii. Cenným přínosem semináře byla přítomnost zástupců Pokladny rodinných dávek z Marseille vedených jejím ředitelem Jean-Pierre Soureillat. Tato instituce má v každém francouzském departementu za úkol nejen výplatu sociálních dávek, včetně dávek pro rodiny, ale je zodpovědná i za služby pro rodiny, a to ve formě vyplácení finančních příspěvků na služby (např. hlídání dětí) nebo reagováním na podněty pro zřízení určitých typů služeb, případně vydávání akreditací jejich poskytovatelům.
Na úvod semináře byly představeny demografické a ekonomické souvislosti systému denní péče o děti v obou zemích. Dále byla pozornost věnována péči o děti mladší 3 let jejich vlastními rodiči, tj. zejména nastavení podmínek mateřské a rodičovské dovolené a finanční podpoře státu pečujícím rodičům v tomto období života jejich dětí. Další příspěvky semináře byly rozděleny do dvou bloků. První se zabýval individuálními formami nerodinné péče o děti předškolního věku. Ve Francii jsou velmi rozšířené služby mateřských asistentek, které po získání licence pečují až o 4 děti ve své vlastní domácnosti. Tato forma péče umožňuje individuálnější přístup zejména v péči o malé děti do 3 let věku. Kromě samotného přesvědčení rodičů o vhodnosti tohoto typu hlídání pro jejich dítě jsou služby mateřských asistentek vyhledávány v případě nedostatečné kapacity zejména v jeslích nebo v případě zvýšené potřeby rodičů využít flexibilní formu péče o děti, ať již z časových nebo prostorových důvodů nebo třeba i z důvodu specifických potřeb dítěte. Stát tyto služby podporuje zejména vyplácením příspěvku na hlídání a daňovými úlevami přímo rodinám a dále úlevami na odvodech sociálního pojištění vázaných na plat mateřské asistentky. Státní podpora tohoto typu péče vedla ve Francii na jedné straně k oslabení černého trhu v této oblasti, na druhé straně evidence těchto služeb umožnila kontrolovat i jejich kvalitu. To může být velkou inspirací pro stávající situaci v České republice.
Druhý blok představil formy kolektivní nerodinné péče v obou zemích. V České republice jsou tyto formy stále dominantní, a to zejména u dětí starších 3 let, které jsou převážně umísťovány do státních mateřských školek. Soukromá zařízení jsou z hlediska kvantity nedostatečná a s ohledem na cenu za jejich služby často pro rodiče nedostupná. Ve Francii existují různé formy kolektivní péče i pro děti mladší 3 let. Kromě klasických jeslí, které jsou v mnoha směrech podobné těm českým, zde existují např. rodičovské jesle, kde je podmínkou přijetí dítěte aktivní participace rodičů na chodu zařízení, ať již ve formě přímé péče o děti, výpomoci s administrativou apod., konkrétní forma spoluúčasti rodičů přitom záleží na každém zařízení. Motivací spoluúčasti rodičů může být např. v sociálně slabých lokalitách začlenění rodičů na pracovní trh, neboť díky participaci získají rodiče pracovní návyky, setkají se s lidmi v podobné životní situaci, jesle mohou také zprostředkovávat programy na podporu pracovních kompetencí (psaní životopisu, sebeprezentace apod.). Kolektivní formy péče o děti jsou také finančně podporovány státem a kvalita jejich služeb podléhá kontrole.
Jak závěrem zmínil pan ředitel Jean-Pierre Soureillat, francouzský systém nerodinné péče o děti je velmi komplexní a právě svojí rozmanitostí umožňuje rodičům volit způsob péče o děti dle jejich potřeb a preferencí. Avšak vybudovat tento systém, který musí zároveň budit důvěru rodičů, je často dlouhodobý proces a vyžaduje trpělivost.